Mezi urbánní rytmoanalýzou a sémiotikou Metodologické rozpracování rytmoanalytického rámce v případové studii proměny Smíchovského nádraží

Abstract

The presented dissertation aims to elaborate a rhythmanalytical methodology through a case study of the urban transformation of Prague's Smíchov railway station. To this end, it grounds its own rhythmanalytical orientation in the theoretical foundations of urban semiotics and its sociosemiotic strand, examining their mutual compatibility and potential for reciprocal enrichment. The methodological framework is built on the selection of specific methods appropriate to the case at hand and on an analysis of their composition and function within rhythmanalysis. The study introduces an original methodological framework whose contribution lies in a stronger anchoring in empirical material, while retaining the openness of rhythmanalysis and, in particular, the advantages that arise from the plurality and synergic effects of the methods applied. In doing so, it addresses one of the perceived methodological gaps in rhythmanalytical practice. A secondary, parallel objective is the implementation of an original rhythmanalytical research study focused on the rhythmic transformations of a major long-term urban project in its initial phase. Within the applied research, the dissertation develops the concept of rhythmic anchors, formulates categories of the intermittent and transient rhythms, and examines the...

Disertační práce sleduje cíl rozpracování rytmoanalytické metodologie skrze případovou studii urbánní proměny Smíchovského nádraží v Praze. Pro tento účel skrze teoretická východiska zakotvuje vlastní rytmoanalytickou orientaci založenou na urbánní sémiotice a jejím proudu socio-sémiotiky. Zkoumá kompatibilitu obou a jejich vzájemné obohacení. Metodologii zakládá na výběru konkrétních metod pro daný případ, analyzuje jejich skladbu a fungování v rytmoanalýze. Rytmoanalýzu doplňuje o vlastní metodologický rámec jehož přínosem je větší zakotvenost v empirii při zachování otevřené povahy rytmoanalýzy, a zejména výhody pramenící z plurality a synergického efektu užitých metod. Tímto doplňuje jeden z autorem vnímaných metodologických deficitů rytmoanalytické praxe. Sekundárním, souběžným cílem je realizace vlastní rytmoanalytické výzkumné studie sledující rytmické proměny zásadního, dlouhodobého urbánního projektu v jeho počáteční fázi. Během aplikovaného výzkumu zakotvuje vlastní koncept rytmických kotev a kategorie přechodných a přerušovaných rytmů a nahlíží možnosti metody kódování ze sémiotické perspektivy. Vedlejším cílem je rovněž komplexní představení francouzské urbánní sémiotiky a rytmoanalýzy v tuzemském prostředí, autorem vnímané jako dosud nedostatečné.