Nový pohled na vybrané prognostické faktory u karcinomu ovaria

Abstract

In our study, we focused on evaluating the prognostic significance of the histopathological Chemotherapy Response Score (CRS) and baseline renal function parameters (serum creatinine and estimated glomerular filtration rate, eGFR) in patients with advanced high-grade serous ovarian carcinoma treated with neoadjuvant chemotherapy followed by interval debulking surgery. The study retrospectively analyzed data from 77 patients treated at the Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Hradec Králové. Clinical, laboratory, and pathological data were collected. The main objective was to assess the predictive and prognostic value of the CRS score and renal parameters in terms of overall survival (OS) and progression-free survival (PFS). The results demonstrated a clear prognostic value of the CRS score. Patients with CRS 3 achieved significantly longer PFS compared to those with CRS 1. These findings support the routine inclusion of CRS assessment in pathology protocols following neoadjuvant treatment, with potential implications for subsequent therapeutic decisions, including indications for maintenance therapy (e.g., PARP inhibitors). On the other hand, baseline serum creatinine and eGFR values did not show statistically significant independent prognostic value in this cohort....

V naší práci jsme se zabývali zhodnocením prognostického významu histopatologického skóre odpovědi na chemoterapii (CRS - Chemotherapy Response Score) a hodnot vstupní renální funkce (sérový kreatinin a odhadovaná glomerulární filtrace, eGFR) u pacientek s pokročilým high grade serózním karcinomem ovaria, které byly léčeny neoadjuvantní chemoterapií následovanou intervalovou cytoreduktivní operací. Studie retrospektivně analyzuje data od 77 pacientek léčených na Porodnické a gynekologické klinice FN Hradec Králové, přičemž byla sbírána jak klinická a laboratorní, tak i patologická data. Hlavním cílem bylo ověřit prediktivní a prognostickou hodnotu CRS skóre a renálních parametrů z hlediska celkového přežití (OS) a intervalu do progrese onemocnění (PFS). Výsledky ukázaly jednoznačný prognostický význam CRS skóre. Pacientky s CRS 3 dosahovaly významně delší PFS oproti pacientkám s CRS 1. Tento nález podporuje rutinní zařazení hodnocení CRS do patologických protokolů po neoadjuvantní léčbě, s možným dopadem na další terapeutická rozhodnutí, včetně indikace udržovací terapie (např. PARP inhibitory). Naopak hodnoty vstupního sérového kreatininu a eGFR nevykázaly v daném souboru statisticky významnou nezávislou prognostickou hodnotu. I přesto by parametry renální funkce mohly být v budoucnu využitelné...