Prvky motorického učení při obnově hybnosti u pacientů s poruchou CNS

Abstract

Movement is one of the basic signs of life, and motor learning is the fundamental process of acquiring and improving motor skills through experience, practice, and repetition. This process allows individuals to learn new movement patterns, improve coordination and movement efficiency, and adjust to new motor tasks, which is essential for performing everyday activities and specialized tasks. Most patients with central motor neuron damage require long-term rehabilitation focused on improving limb and trunk mobility, postural stabilization and balance, and other functions. Rehabilitation helps by activating neuroplastic, reparative, and compensatory mechanisms through activities of appropriate type and intensity, and motor learning using visual feedback is one of the promising approaches. The aim of the thesis was to observe the effect of motor learning of balance skills on a posturographic platform with visual feedback and to confirm the impact of sensory inputs on posturographic balance parameters. The second aim was to observe the mechanisms of motor learning in two age-differentiated groups and to verify whether there is a difference between them. In the motor learning study, a young woman and a senior woman trained on a posturographic platform with visual feedback once a week for ten consecutive...

Pohyb je jedním ze základních projevů života a motorické učení je základní proces získávání a zdokonalování pohybových dovedností prostřednictvím zkušenosti, praxe a opakování. Tento proces umožňuje jedinci osvojit si nové pohybové vzory, zdokonalit koordinaci a efektivitu pohybu a přizpůsobit se novým motorickým úkolům, což je zásadní pro vykonávání každodenních činností a specializovaných úkolů. Pacienti s poškozením centrálního motoneuronu ve své většině potřebují dlouhodobou rehabilitací zaměřenou na zlepšení hybnosti končetin a trupu, posturální stability a rovnováhy a dalších funkcí. Rehabilitace pomáhá aktivací neuroplastických, reparačních a kompenzačních mechanismů aktivitami vhodného typu a intenzity, a právě motorické učení s využitím vizuální zpětné vazby je jednou z perspektivních možností. Cílem práce bylo sledovat efekt motorického učení balančních dovedností na posturografické plošině s vizuální zpětnou vazbou a ověřit vliv senzorických vstupů na posturografické parametry rovnováhy. Druhým cílem bylo sledovat mechanismy motorického učení u dvou věkově rozdílných skupin a ověřit, zda je mezi nimi rozdíl. Ve studii motorického učení mladé ženy a seniorky trénovaly na posturometrické plošině s vizuální zpětnou vazbou jedenkrát týdně deset po sobě jdoucích týdnů a byly měřeny časy, za...