Konektivita habitatů vlka obecného (Canis lupus) ve střední Evropě

Abstract

The current level of landscape fragmentation by anthropogenic infrastructure significantly threatens animal populations. This occurs, for example, through habitat loss, mortality from vehicle collisions, barrier effects, and, in combination with mortality and barrier effects, also overall population fragmentation, which is considered one of the greatest threats to global biodiversity. In the case of the grey wolf (Canis lupus), landscape fragmentation generally leads to an increase in genetic differentiation between population and subpopulations, which begins to be related to specific environments over time. The solution to landscape fragmentation is the delineation of ecological networks using functional connectivity models, which are based on the theory of island biogeography and the related theories of isolation by distance, isolation by resistance and, most recently, isolation by environment. The status of the grey wolf population in Central Europe is affected by ongoing climate change (primarily through the development of habitat structure) and, finally, the discussion on the carrying capacity of the Central European landscape for the wolf. The basis of this work was therefore (1) to analyse the degree of landscape fragmentation at different spatial scales, (2) to model the connectivity of...

Současná míra fragmentace krajiny antropogenní infrastrukturou významně ohrožuje populace živočichů. Děje se tak např. ztrátou habitatu, úmrtností při kolizích s vozidly, bariérovým efektem a v kombinaci úmrtnosti a bariérového efektu také celkovou fragmentací populací. Ta je považována za jednu z největších hrozeb pro globální biodiverzitu. V případě vlka obecného (Canis lupus) vede fragmentace krajiny celkově ke zvýšení genetické diferenciace mezi fragmenty populace neboli tvorbě subpopulací, které se postupem času začínají vázat na specifické prostředí. Řešením fragmentace krajiny je vymezování ekologických sítí s využitím modelů funkční konektivity, jejichž základem je teorie ostrovní biogeografie a na ni navazující teorie izolace vzdáleností, izolace rezistencí a nejnověji také izolace prostředím. Stav populace vlka obecného ve střední Evropě ovlivňuje probíhající změna klimatu (především vývojem struktury habitatu) a v neposlední řadě také diskuze nad nosnou kapacitou prostředí středoevropské krajiny pro vlka. Základem této monografie proto bylo (1) analyzovat míru fragmentace krajiny na různých prostorových škálách, (2) modelovat konektivitu habitatu vlka ve střední Evropě, (3) vyhodnotit vývoj habitatu vlka v kontextu změny klimatu a (4) stanovit nosnou kapacitu prostředí Česka a jeho...