Editace lidského genomu ve světle evropského pojetí lidské důstojnosti

Abstract

a klíčová slova v angličtině Human genome editing from the perspective of the European concept of human dignity Abstract This dissertation addresses the compatibility of human genome editing with the European protection of human dignity. It distinguishes between non-heritable editing (somatic genome editing) and heritable editing (germline genome editing). While somatic editing affects only living individuals and is generally considered less problematic from a human rights perspective, germline genome editing enables heritable changes to the genome of future offspring and is prohibited on the argument of human dignity. The starting point of the dissertation is an analysis of the substantive concept of human dignity in European law. The dissertation demonstrates that human dignity encompasses not only a subjective dimension, protecting individual autonomy, but also an objective dimension, preventing the instrumentalization of the human being, humanity, and human life. In the context of modern biotechnologies, human dignity in biomedical law acquires an intergenerational dimension. It becomes a foundation for responsibility towards future generations to preserve human rights and freedoms (including equal worth and autonomy), thereby approximating the concept of intergenerational solidarity known from...

3 Abstrakt a klíčová slova v češtině Editace lidského genomu ve světe evropského pojetí lidské důstojnosti Abstrakt Disertační práce se zabývá otázkou, zda a za jakých podmínek je editace lidského genomu slučitelná s evropským pojetím lidské důstojnosti. Disertační práce rozlišuje mezi editací nedědičnou (editací somatických buněk) a editací dědičnou (editací zárodečných buněk). Zatímco somatická editace ovlivňuje pouze žijící jedince a bývá obecně akceptována, zárodečná editace umožňuje dědičné změny v genomu potomků a bývá zakázána na základě argumentu lidské důstojnosti. Východiskem disertační práce je analýza obsahového pojetí lidské důstojnosti v evropském právu. Práce ukazuje, že lidská důstojnost má nejen subjektivní rozměr chránící autonomii jednotlivce a jeho tělesnou a psychickou integritu, ale i objektivní rozměr bránící objektivizaci lidské bytosti, lidství a lidského života. V kontextu moderních biotechnologií získává lidská důstojnost v biomedicínském právu také mezigenerační dimenzi, která je spojena s odpovědností vůči budoucím generacím na zachování lidských práv a svobod (včetně zachování rovné hodnoty a autonomie), čímž se přibližuje konceptu mezigenerační solidarity známému z práva životního prostředí. Disertační práce odpovídá na tři výzkumné otázky: zda je samotný zásah do genomu...