Ortognátní operace u rozštěpového pacienta v růstu

Abstract

Orthognathic surgery in growing cleft patients. Borovec Jiří Orthognathic surgery in patients with cleft during the growth period represents intervention outside the classic therapeutic use of these surgeries and forms a specific group of paediatric surgical treatments. In growing cleft patients, it is advantageous to address the position of the premaxilla, the orientation of the entire maxilla, or the size of the alveolar cleft defect. This work focuses on the use of modern orthognathic procedures in growing patients with cleft anomalies. It evaluates the possibilities of influencing growth - primarily of the maxilla and, in some cases, of the entire stomatognathic system - in relation to the occlusal relationships of the upper and lower dental arches. Minor orthognathic interventions in growing cleft patients may reduce, or in some cases even eliminate, the need for orthognathic surgery after growth is complete. The study also presents various methods, their indications, and outcomes in a representative group of patients with cleft lip, alveolar ridge, and palate anomalies. Furthermore, the author relates these treatment protocols to the classical scheme of combined orthodontic-surgical therapy and highlights the issue of maintaining the achieved results through long-term retention. Objective:...

Ortognátní operace u rozštěpového pacienta v růstu Borovec Jiří Ortognátní operace u rozštěpového pacienta v růstu jsou výkony indikované mimo klasické léčebné využití těchto operací a tvoří specifickou skupinu chirurgických intervencí v dětském věku. U pacientů s rozštěpem je výhodné v růstu řešit postavení premaxilly, pozici celé horní čelisti, případně velikost rozštěpového defektu alveolárního výběžku. Práce je zaměřena na využití moderních možností ortognátních výkonů u rostoucího pacienta s rozštěpovou vadou. Posuzuje možnosti ovlivnění růstu zejména horní čelisti, případně celého stomatognátního systému ve vztahu k okluzním poměrům horního a dolního zubního oblouku. Ortognátní intervence menšího rozsahu u rostoucího pacienta s rozštěpem může znamenat redukci a v některých případech i eliminaci ortognátní operace po ukončení růstu. Dále představuje jednotlivé metody, jejich indikační rozpětí a výsledky na charakteristické skupině pacientů s rozštěpovou vadou rtu, alveolárního výběžku a rtu. Dále se autor snaží dát tyto pracovní postupy do vztahu ke klasickému schématu kombinované ortodonticko-chirurgické terapie a upozorňuje na problematiku následné retence dosaženého stavu. Cíl: Cílem této práce je představení a hodnocení léčebných postupů využívajících a ovlivňujících růst obličejového...