Hodnocení stability území v trase železniční trati mezi Chotiměří a Radejčínem

Abstract

The diploma thesis addresses the assessment of terrain stability along the railway line section between the Chotiměř and Radejčín stops. The aim was to evaluate the stability of the terrain along the railway alignment between Chotiměř and Radejčín, and to identify factors that may threaten the safety of Put the safety of ram computer transport. The thesis is divided into a theoretical part and a practical part. The literature review first defines the basic concepts related to slope deformations and their classification; this is followed by a detailed analysis of the natural conditions of the study area, including geological, geomorphological, hydrogeological, and climatic characteristics. The practical part focuses on mapping slope instabilities and conducting a detailed engineering-geological investigation in the most problematic track section between km 22.500 and 22.700. Methodologically, the work is based on field observations, archival materials, and collaboration with practitioners. The outcome is an evaluation of the current terrain stability, proposals for remediation measures, and delineation of risk zones. The outputs also include a geodynamic phenomena map, which serves as a basis for further decision-making regarding the maintenance and safeguarding of railway infrastructure.

Diplomová práce se zabývá hodnocením stability území v úseku železniční trati mezi zastávkami Chotiměř a Radejčín. Cílem práce bylo zhodnotit stabilitu území v trase železniční trati mezi Chotiměří a Radejčínem. Dále identifikovat faktory, které mohou ohrožovat bezpečnost železniční dopravy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V rámci rešerše byly nejprve popsány základní pojmy související se svahovými deformacemi a jejich klasifikací, dále následuje podrobná analýza přírodních poměrů studované oblasti, zahrnující geologické, geomorfologické, hydrogeologické a klimatické charakteristiky. Praktická část je zaměřena na mapování svahových nestabilit a podrobný inženýrskogeologický průzkum v nejproblematičtějším úseku trati mezi km 22,500 až 22,700. Metodicky práce vychází z terénních pozorování, archivních podkladů a spolupráce s odborníky z praxe. Výsledkem je zhodnocení aktuální stability území, návrh sanace a vymezení rizikových oblastí. Výstupy zahrnují rovněž mapu geodynamických jevů, která slouží jako podklad pro další rozhodování v rámci údržby a zabezpečení železniční infrastruktury.