Behaviorální aspekty (i)mobility: Aspirace, zkušenost a vnímání environmentálních hrozeb

Abstract

Although this research problematises such views, migration continues to be portrayed in debates on environmentally driven migration either as an automatic consequence of climate change or as a universally positive adaptation strategy. These framings tend to overlook the fact that many households remain in place, combining mobility with in-situ adaptation depending on available resources, social ties and structural constraints. Understanding (im)mobility, therefore, requires linking structural conditions with how people perceive threats, what they aspire to, and the extent to which they consider migration or in-situ adaptation feasible. Drawing on case studies from Moldova and Zambia, this dissertation examines the behavioural dimensions of (im)mobility, focusing on how aspirations, migration experience, and perceptions of environmental hazards shape decisions about moving, staying, and adopting adaptation strategies under conditions of structural uncertainty. The dissertation consists of five articles combining qualitative and quantitative data and connects aspirations-capabilities perspectives with behavioural decision-making models. The Moldovan case uses qualitative evidence to explore how migration experience and a "culture of migration" influence university students' aspirations. In rural...

V debatě o environmentálně podmíněné migraci přetrvávají zjednodušené představy, které migraci chápou jako automatický důsledek klimatických změn nebo jako univerzálně pozitivní adaptační strategii, přestože jsou v literatuře opakovaně problematizovány. Takové rámování však často přehlíží, že mnoho domácností setrvává a kombinuje mobilitu a adaptaci v místě v závislosti na dostupných zdrojích, sociálních vazbách a strukturálních omezeních. Porozumění (ne)mobilitě proto vyžaduje propojit strukturální podmínky s tím, jak lidé vnímají hrozby, jaké mají aspirace a do jaké míry považují migraci či adaptaci v místě za uskutečnitelnou. Tato disertační práce zkoumá na případech Moldavska a Zambie behaviorální aspekty (ne)mobility se zaměřením na to, jak aspirace, migrační zkušenost a vnímání environmentálních hrozeb formují rozhodování o migraci, setrvání a adaptačních strategiích v podmínkách strukturální nejistoty. Práce je vystavěna na pěti článcích kombinujících kvalitativní a kvantitativní data a propojuje přístupy k migraci založené na aspiracích a schopnosti jednat s behaviorálními modely rozhodování. Případ Moldavska ukazuje na kvalitativních datech roli migrační zkušenosti a "kultury migrace" v aspiracích univerzitních studentů. V rurální Západní provincii Zambie disertace prostřednictvím...