Long-term changes in intraseasonal temperature variability

Abstract

The progression of global climate change has intensified the need to understand the trend direction of intraseasonal temperature variability, one of the key factors influencing the frequency of temperature extremes and the prevalence of heatwaves. Two contrasting hypotheses seek to explain long-term changes in variability in mid-high latitudes: the reduction of north-south temperature gradients due to Arctic amplification leading to decreased variability, or the weakening of the circumpolar vortex enabling more frequent anomalous air mass intrusions leading to increased variability. Public perception often leans towards an increase in temperature variability, though evidence remains divided. Utilizing a wide range of variability measures based on both the width of temperature distribution and temperature persistence, as well as employing various types of data sources, enables the revelation of variability trend patterns in data-rich region of Europe. Intraseasonal temperature variability exhibits a decreasing trend in winter, particularly in Eastern and Northern Europe, with reductions exceeding −7% per decade identified across most of measures and datasets. Northern Europe, along with the North Atlantic and Arctic Ocean, also stands out in the analysis of trends in extreme day-to-day temperature...

Současná globální klimatická změna zvyšuje potřebu zjistit, jak se mění vnitrosezonní proměnlivost teploty, která je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících výskyt teplotních extrémů a četnost vln veder. Existují dva protichůdné pohledy na vývoj proměnlivosti teploty ve středních zeměpisných šířkách. První tvrdí, že snížení severojižního teplotního gradientu způsobené arktickým zesílením vede ke snížení proměnlivosti. Druhá hypotéza naopak naznačuje, že zeslabení cirkumpolárního víru umožňuje častější pronikání neobvyklých vzduchových hmot, čímž dochází ke zvýšení proměnlivosti. Veřejné vnímání často tíhne k názoru, že teplotní proměnlivost narůstá, přičemž důkazy zůstávají rozporuplné. Využití široké škály proměnných, založených jak na šířce teplotního rozdělení, tak na perzistenci teploty, spolu s využitím různých typů datových zdrojů, umožňuje komplexní zhodnocení trendů proměnlivosti zejména v oblasti Evropy, která je velmi dobře pokrytá daty. V zimě zde vnitrosezonní proměnlivost teploty vykazuje klesající trend, a to zejména v severní a východní Evropě, s poklesy přesahujícími až −7 % za 10 let, a to napříč většinou proměnných i datových souborů. Severní Evropa vykazuje taktéž výraznou redukci extrémních mezidenních poklesů i nárůstů teploty, což ji, spolu se severním Atlantikem a Arktickým...