Nepřijatelnost kasační stížnosti

Abstract

Title: Inadmissibility of the Cassation Complaint The diploma thesis analyses the institute of inadmissibility of cassation complaints under Section 104a of Act No. 150/2002 Coll., the Code of Administrative Justice, examining its genesis, interpretation, effectiveness, and prospects for future development. The institute enables the Supreme Administrative Court to reject the substantive examination of a cassation complaint whose significance does not substantially transcend the complainant's own interests. It was incorporated into Czech law in 2005 as a response to the overwhelming of the Court by asylum cases, which constituted 58.3% of cassation complaints filed with a success rate of merely 5%. Act No. 77/2021 Coll. expanded it to matters decided by a single judge, although the original intention of universal inadmissibility encountered opposition from the Constitutional Court, the Czech Bar Association, and the Government. The dissertation addresses four research questions: (1) the context of the institute's introduction and the reasons for its expansion; (2) its construction and interpretation by case law; (3) whether it fulfils its declared purpose; and (4) the direction of future reform. Methodologically, it combines doctrinal legal analysis with empirical evaluation based on statistical...

Název práce: Nepřijatelnost kasační stížnosti Diplomová práce analyzuje institut nepřijatelnosti kasační stížnosti dle § 104a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a to z hlediska jeho geneze, interpretace, efektivity a perspektiv dalšího vývoje. Institut umožňuje Nejvyššímu správnímu soudu odmítnout věcné projednání kasační stížnosti, která svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Do českého právního řádu byl začleněn v roce 2005 jako reakce na zahlcení soudu azylovou agendou, jež tvořila 58,3 % nápadu kasačních stížností při úspěšnosti pouhých 5 %. Zákonem č. 77/2021 Sb. byl rozšířen na věci rozhodované samosoudcem, ačkoli původní záměr univerzální nepřijatelnosti narazil na odpor Ústavního soudu, České advokátní komory i vlády. Práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky: (1) jaký byl kontext zavedení institutu a důvody jeho rozšíření; (2) jak je konstruován a interpretován judikaturou; (3) zda plní svůj deklarovaný účel; a (4) jakým směrem by se měla úprava dále ubírat. Metodologicky kombinuje doktrinální analýzu s empirickým hodnocením opřeným o statistická data z výročních zpráv Nejvyššího správního soudu za období 2003-2025 a kritický rozbor stěžejních prací české správněprávní doktríny. Práce identifikuje strukturální překážky efektivního fungování institutu,...