Dopad sociopolitických stresorů prezentovaných prostřednictvím médií na duševní zdraví

Abstract

This dissertation examines the psychological mechanisms through which sociopolitical stressors presented via the media influence mental health. It is based on the assumption that contemporary global threats-such as the COVID-19 pandemic, the Russian invasion of Ukraine, the spread of misinformation, and geopolitical instability-affect individuals' psychological functioning not only through direct experience, but increasingly through their media representations. Media thus become a significant secondary stressor that can intensify feelings of uncertainty, threat, and loss of control, and contribute to the development of anxiety, depressive, and posttraumatic symptoms. The dissertation integrates theoretical frameworks with empirical data from three population-representative studies conducted in the Czech Republic. The empirical part focuses on the relationship between media use and mental health during a prolonged pandemic lockdown (Study 1), on the links between belief in misinformation about the COVID-19 pandemic and the war in Ukraine (Study 2), and on risk and protective factors of media-transmitted traumatization in the context of the war in Ukraine (Study 3). The findings indicate that the way media are consumed is more important for mental health than the mere level of media exposure. Based...

Tato disertační práce zkoumá psychologické mechanismy, jimiž sociopolitické stresory prezentované prostřednictvím médií ovlivňují duševní zdraví. Vychází z předpokladu, že současné globální hrozby - jako pandemie COVID-19, ruská invaze na Ukrajinu, šíření dezinformací či geopolitická nestabilita - nepůsobí na psychiku jednotlivců pouze prostřednictvím přímé zkušenosti, ale ve stále větší míře skrze jejich mediální reprezentace. Média se tak stávají významným sekundárním stresorem, který může zesilovat pocity nejistoty, ohrožení a ztráty kontroly a přispívat k rozvoji úzkostných, depresivních a posttraumatických symptomů. Práce kombinuje teoretická východiska s empirickými daty ze tří populačně reprezentativních studií realizovaných v České republice. Empirická část se zaměřuje na vztah mezi mediálním chováním a duševním zdravím během dlouhodobého pandemického lockdownu (Studie 1), na souvislosti mezi vírou v dezinformace o pandemii COVID-19 a o válce na Ukrajině (Studie 2) a na rizikové a protektivní faktory mediálně zprostředkované traumatizace v kontextu války na Ukrajině (Studie 3). Výsledky ukazují, že způsob konzumace médií je pro duševní zdraví významnější než samotná míra mediální expozice. Na základě syntézy teoretických poznatků a empirických výsledků práce navrhuje integrativní model...