Governance Legitimacy in the Oligarchized Settings: The Case of Bulgaria

Abstract

Over the past decade, concerns about a crisis of democratic legitimacy have become central in political science scholarship, often linked to the rise of populism, governance transformation, and declining trust in political institutions. This dissertation contributes to these debates by examining how political legitimacy is constructed in contemporary democracies. It conceptualizes legitimacy as a relational, subjective, and processual phenomenon that is continuously produced through practices of legitimation and delegitimation. It argues that these processes are embedded in the social practice of storytelling, through which narratives structure collective understanding of political reality. Particular attention is paid to the role of metaphors in reinforcing certain interpretations and shaping the prominence of specific narratives. Empirically, the dissertation analyses the Bulgarian socio-political situation during the protests of 2020-2021, focusing on mainstream news media. Based on a quali-quantitative analysis, the study reveals widespread perceptions of governance (il)legitimacy that extend beyond specific governments to politic as a whole. Three interrelated narratives - violated democracy, crisis, and left-behindness - structured this delegitimation, with democratic principles serving as the primary...

V uplynulém desetiletí se obavy z krize demokratické legitimity staly jedním z ústředních témat politologického výzkumu, často spojovaným se vzestupem populismu, proměnami způsobu vládnutí (governance) a klesající důvěrou v politické instituce. Tato disertační práce přispívá k těmto debatám, když se věnuje tomu, jak je politická legitimita konstruována. Legitimitu vnímá jako relační, subjektivní a procesní fenomén, přičemž legitimita je vytvářena skrze procesy legitimizace a delegitimizace. Práce vychází z předpokladu, že tyto procesy jsou zakotveny v sociální praxi vyprávění, jejímž prostřednictvím je kolektivní porozumění politické reality utvářeno. Zvláštní pozornost je přitom věnována roli metafor, které přispívají k upevnění některých představ (o politice) a ovlivňují prosazení konkrétních narativů ve veřejné debatě. Empirická část disertace se zaměřuje na bulharskou společensko-politickou situaci během protestů v letech 2020-2021 a analyzuje, jak o ní informovala hlavní zpravodajská média. Analýza ukazuje, že způsob, jakým je země řízena, byl napříč vnímám jako nelegitimní - a to nejen ve vztahu ke konkrétní vládě, nýbrž k politice jako celku. Tento pohled se formoval prostřednictvím tří vzájemně propojených narativů: narušené demokracie, krize a zaostávání. Demokratické principy přitom sloužily jako...