Veliký kníže moskevský versus údělná knížata. Příspěvek k formování moskevské autokracie

Abstract

The present master's thesis examines the ways in which transformations in the relationships between the Grand Princes of Moscow and the appanage princes were manifested in diplomatic sources during the period spanning the accession of Vasily II in 1425 and the death of Ivan IV in 1584. Particular attention is paid to spiritual charters, princely treaties, and acts relating to property rights. The aim of the thesis is to trace the evolution of the political and legal mechanisms through which Muscovite rulers gradually consolidated their authority, curtailed the autonomy of collateral dynastic branches, and established a centralised model of governance that came to form the basis of Muscovite autocracy. The methodological foundation of the study lies in the analysis of an extensive corpus of documentary material preserved from the fourteenth to the sixteenth centuries. The thesis offers a detailed discussion of the individual categories of written sources employed, elucidating their evidentiary value, limitations, and interpretative potential in relation to the subject under consideration. The research focuses on questions of succession to the Muscovite grand-princely throne, loyalty, military obligations, foreign policy, and the administration of appanage territories, tracing their development over...

Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na analýzu toho, jakým způsobem se projevily proměny vztahů mezi velikými knížaty moskevskými a údělnými knížaty v období ohraničeném nástupem Vasilije II. roku 1425 a smrtí Ivana IV. roku 1584 v diplomatických pramenech, především v duchovních listinách, knížecích smlouvách a majetkoprávních aktech. Cílem práce je zachytit proměny politických a právních mechanismů, jimiž moskevští panovníci postupně upevňovali svou moc, omezovali autonomii vedlejších linií a vytvářeli centralizovaný model vlády, jenž se stal základem moskevské autokracie. Metodologickým základem práce je analýza rozsáhlého listinného materiálu dochovaného ze 14.-16. století. Práce podrobně představuje jednotlivé typy využitých písemných pramenů a objasňuje jejich výpovědní hodnotu, limity a možnosti interpretace ve vztahu ke sledovanému tématu. Výzkum se soustředí na otázky nástupnictví na moskevském velkoknížecím stolci, loajality, vojenských závazků, zahraniční politiky a správy údělných držav a sleduje jejich proměny v delším časovém horizontu. Analýza ukazuje, že vztahy uvnitř dynastie prošly zásadní transformací od relativně vyváženého rodového společenství k přísně hierarchickému modelu, v němž byl veliký kníže koncipován jako výlučný nositel nejvyšší autority. Tento proces přispěl k...