Vliv právní angličtiny na právní francouzštinu v globalizovaném světě - Nástin problematiky z hlediska normotvorby ve Francii a Québeku

Abstract

This master's thesis explores the dynamics of contact between two dominant Western legal cultures - Civil Law and Common Law - in the context of globalization. It analyses the legislative and terminological strategies employed by Francophone lawmakers in France and in Quebec in response to the need to implement legal institutions ofAnglo-American origin. The thesis focuses on the tension between the pressure to modernize legal systems driven by international trade and the effort to preserve the conceptual autonomy and linguistic integrity of domestic law. Its aim is not to assess the desirability of legal transplants as such, but to analyse their conceptual and linguistic articulation within the receiving legal orders. Methodologically, the thesis adopts an interdisciplinary approach combining tools from comparative law, comparative legal linguistics, and legal translation theory. In the theoretical part, the author outlines the fundamental differences between the Civil Law tradition, based on codification and deductive reasoning, and the inductive and case-based nature of Common Law, which provides the necessary interpretive framework for understanding the difficulties associated with the transposition of foreign institutions. Special attention is paid to Quebec as a mixed legal system, whose...

Předkládaná diplomová práce se zabývá dynamikou kontaktu dvou dominantních západních právních kultur - kontinentální (civil law) a angloamerické (common law) - v kontextu globalizace. Předmětem zkoumání je analýza legislativních a terminologických strategií, jimiž frankofonní zákonodárce ve Francii a v kanadském Québecu reaguje na potřebu implementace právních institutů anglosaské provenience. Práce se soustřeďuje na napětí mezi tlakem na modernizaci právního řádu vyvolaným mezinárodním obchodem a snahou o zachování konceptuální autonomie a jazykové čistoty domácího práva. Cílem práce není hodnotit vhodnost samotných právních výpůjček, nýbrž analyzovat jejich konceptuální a jazykové uchopení v cílových právních řádech. Metodologicky se práce opírá o interdisciplinární přístup kombinující nástroje právní komparatistiky, srovnávací právní lingvistiky a teorie právního překladu. V teoretické části autor vymezuje zásadní rozdíly mezi kontinentální právní tradicí, založenou na kodifikaci a deduktivní logice, a induktivní, kazuistickou povahou common law, což tvoří nezbytný interpretační rámec pro pochopení obtíží spojených s transpozicí cizích institutů. Zvláštní pozornost je věnována Québecu jako smíšenému právnímu systému, jehož specifika se promítají i do kanadského federálního bijuralismu a...