Hledání hranic, konstrukce tělesnosti, proměna uměleckého díla - současné ghanské umění

Abstract

This thesis examines contemporary visual art in Ghana with particular attention to the institutional frameworks within which it emerges and to the pedagogical and aesthetic practices that shape these institutions. Drawing on research conducted at the KNUST College of Art in Kumasi, the study traces the development of the Ghanaian art scene from the colonial era to the present. It further considers the relationship between artistic practice, institutions, and modernity, and explores how the Ghanaian context generates specific forms of visual culture that cannot be reduced to Western artistic categories. A central theoretical framework of the thesis is the critical, and therefore caring, reflection of kɜrî'kạchä seid'ou's thought, whose concept of emancipatory art education understands art education as a process grounded in trust, sharing, and collective labour. The thesis shows how seid'ou's philosophy transformed the institutional culture of KNUST and became the basis for new forms of artistic practice centred on infrastructure, shared time, and participation. This transformation is also reflected in international presentations of Ghanaian art, such as the Ghana Freedom (2019) and Black Star (2022) pavilions at the Venice Biennale, as well as in Ghana's participation in Documenta 14 and Documenta...

Tato práce se zabývá současným výtvarným uměním v Ghaně se zvláštním důrazem na institucionální rámce, v nichž tato tvorba vzniká, a na pedagogické postupy, které tyto instituce formují. Na základě výzkumu realizovaného na KNUST College of Art v Kumasi práce sleduje vývoj ghanské umělecké scény od koloniální éry až po současnost. Zkoumá rovněž vztah mezi uměleckou praxí, institucemi a modernitou. Ukazuje, jak ghanské prostředí vytváří specifické formy vizuální kultury, které nelze jednoduše převést do západních uměleckých kategorií. Teoretickým východiskem práce je kritická, a zároveň pečující, reflexe myšlení kɜrî'kạchä seid'oua, jenž skrze koncept emancipatory art education proměnil výuku umění v Ghaně na proces založený na důvěře, sdílení a kolektivní práci. Práce ukazuje, jak seid'ouova filozofie zprostředkovala institucionální kulturu KNUST světu, a stala se základem nových forem umělecké praxe. Tuto proměnu pak ukazuje na v mezinárodních prezentacích ghanského umění, například v pavilonech Ghana Freedom (2019) a Black Star (2022) na Benátském bienále či v účasti Ghany na Documenta 14 a Documenta 15. Studie se napříč textem a dále v poslední kapitole věnuje tvorbě vybraných současných ghanských autorů a ukazuje, jak jejich práce souvisejí s širšími procesy dekolonializace, kolektivní...