Rysy autobiografičnosti v próze Kotik Letajev od Andreje Bělého

Abstract

This bachelor's thesis examines deals with the way autobiographical or autofictional elements are represented in Kotik Letaev, a work written between 1915 and 1916 and first published between 1917 and 1918 in two issues of the collection Skify by the Russian writer Andrei Bely. The aim of the thesis is to show to what extent it is possible in this experimental text to distinguish between fact and fiction. The thesis is divided into two parts. The first part begins with an overview of the biographical and literary-historical context of Bely's writing. The following chapter focuses on the composition of the work, and other quasi- autobiographical works by the author are also briefly discussed. This part concludes with an explanation of the generic and narrative specificities of the selected text. The second part of the thesis offers an analysis that focuses primarily on the depiction of characters, on space and on subjectively conceived time in which the story takes place, as well as on other autobiographical elements present in the work. In the conclusion, we attempt to interpret our findings through the prism of the theory of autofiction. The basis of our approach is the study by the scholar C. Criveller, who shows how A. Bely himself alternately labelled his prose in his own paratexts as fiction...

Bakalářská práce se zabývá způsobem zobrazení autobiografických či autofikčních prvků v díle Kotik Letajev, které bylo napsáno v letech 1915-1916 a poprvé publikováno v letech 1917-1918 ve dvou sbornících Skify (Скифы) ruského spisovatele Andreje Bělého. Cílem práce je ukázat, do jaké míry je možné u tohoto experimentálního textu rozlišovat mezi fakty a fikcí. Práce se skládá ze dvou části. Úvod první části práce představuje biografický a literárněhistorický kontext tvorby Bělého. Následující kapitola se zaměřuje na kompozici díla, stručně jsou uvedena i další quasiautobiografická díla autora. V závěru první části je vysvětleno, v čem spočívají žánrová a narativní specifika vybraného díla. Druhá část práce představuje rozbor, který se soustředí především na analýzu postav, na prostor a subjektivně koncipovaný čas, ve kterých se děj odehrává, a na další autobiografické prvky přítomné v díle. V závěru se pokusíme svá zjištění interpretovat prizmatem teorie autofikce. Výchozí pro nás je rovněž studie od badatelky K. Kriveller, která ukazuje, jak A. Bělyj sám ve vlastních paratextech svou prózu střídavě označoval za fikci nebo za autobiografii.