How do Nin, Kavan, and Bowles mobilise the figure of the home to challenge paternalist literary conventions and articulate feminine subjectivity?

Abstract

Within paternalistic literary traditions, the home has functioned as a material structure, housing marriage and domestic labor, but also more widely as a narrative device (enclosing moral stability, closure or the homecoming theme) or a generic expectation (connected to realist depictions, psychological coherence, or linearity). Paternalistic literary conventions often align the home with women in ways that contain female subjectivity. This study argues that Nin, Bowles, and Kavan mobilise the figure of the home across multiple registers (architectural, psychic, linguistic, erotic, literary) to challenge these conventions and articulate forms of female subjectivity that resist containment and closure. In the works House of Incest, Two Serious Ladies, and Sleep Has Its House, home is mobilised by these authors in distinct ways. Drawing on Cixous' écriture féminine as well as Kristeva's abject and Deleuze and Guattari's concept of deterritorialisation, this study reads scenes of interaction with the home figure as sites of psychic disruption and self-exploration in these works. Ultimately, this study argues that these texts produce a feminist reimagining of domesticity that unsettles patriarchal narrative structures.

V rámci paternalistických literárních tradic funguje domov nejen jako materiální struktura, v níž jsou ukotveny manželství a domácí práce, ale také - v širším smyslu - jako narativní prostředek (spojený s morální stabilitou, uzavřeností či motivem návratu domů) a jako žánrové očekávání (navázané na realistické zobrazování, psychologickou koherenci či linearitu). Paternalistické literární konvence často spojují domov s ženami způsoby, které omezují ženskou subjektivitu. Tato studie tvrdí, že Nin, Bowles a Kavan mobilizují figuru domova napříč několika rovinami (architektonickou, psychickou, jazykovou, erotickou a literární), aby tyto konvence zpochybnily a artikulovaly formy ženské subjektivity, jež se vzpírají ohraničení a uzávěru. V dílech House of Incest, Two Serious Ladies a Sleep Has Its House je domov těmito autorkami mobilizován odlišnými, avšak vzájemně provázanými způsoby. S oporou o Cixousové koncept écriture féminine, Kristevin pojem abjektního a Deleuzův a Guattariho koncept deterritorializace čte tato studie scény interakce s figurou domova jako místa psychické destabilizace a sebezkoumání. V konečném důsledku studie ukazuje, že tyto texty vytvářejí feministické přehodnocení domesticity, které narušuje patriarchální narativní struktury.