Zpřístupňování zámku Duchcov veřejnosti v 60. letech a v první polovině 70. let 20. století

Abstract

This thesis deals with the opening of the Duchcov Chateau to the public in the 1960s and in the first half of the 1970s. It aims to show this process within the context of the town of Duchcov, located in the mining-affected North Bohemian Brown Coal Basin. The town was recovering from the consequences of mining activities in its immediate vicinity and, to some extent, within its own territory and at that time was seeking a new identity which manifested itself in taking care of monuments, the environment, and tourism. The text identifies the persons and institutions involved that played their important roles in each of the phases, what technical and organizational issues had to be dealt with, and how all this was presented and appraised in public. Attention is also paid to the cultural and political content hidden in the exhibitions installed in the castle and the significance of the historical building within the framework of the town. Besides that, the work also touches on the fate of the castle gardens and the demolished Baroque hospital. It covers the period from 1963 to 1975, with occasional excursions into older or more recent periods. From a methodological point of view, the work is grounded in regional history and is also inspired by other conceptually interesting texts. Reflections on the...

Diplomová práce pojednává o zpřístupňování zámku Duchcov veřejnosti v 60. letech a v první polovině 70. let 20. století. Klade si za cíl ukázat tento proces v kontextu města Duchcova nacházejícího se v těžbou zasažené Severočeské hnědouhelné pánvi. To se vzpamatovávalo z následků důlní činnosti probíhající v jeho bezprostředním okolí a částečně i na jeho vlastním území a ve zmíněné době hledalo novou identitu, která se projevovala péčí o památky, životní prostředí či cestovní ruch. Text ukazuje, jací aktéři či instituce hráli v jednotlivých fázích důležitou roli, jakými technickými a organizačními záležitostmi bylo nutné se zabývat i jak bylo vše veřejně prezentováno či hodnoceno. Pozornost je věnována také tomu, jaké kulturní či politické obsahy byly ukryty v expozicích na zámku instalovaných, a významu památkové budovy v rámci města. Kromě toho se práce dotýká i osudů zámecké zahrady a zbořeného barokního hospitálu. Časově je vymezena lety 1963-1975, ovšem s občasnými odbočkami do starších či novějších období. Z metodologického hlediska se práce hlásí k regionálním dějinám a dále se inspiruje i dalšími konceptuálně zajímavými texty. Při posuzování významů zámků v Československu je obohacující text Michala Kurze a Čeňka Pýchy, který do této problematiky vnáší pojem ‚critical heritage studies'....