Role zdravotní gramotnosti v prevenci chronických onemocnění u vysokoškolských studentů v ČR

Abstract

The aim of this diploma thesis is to understand the role of health literacy in chronic disease prevention among university students aged 20-26. The research was conducted qualitatively through in-depth interviews with 16 university students specializing in social sciences and medicine. Data were evaluated using thematic analysis. For a more comprehensive interpretation of the data, three theoretical frameworks were used: Bounded Rationality, Temporal Discounting, and Health Belief Model. The results showed that the role of health literacy in chronic disease prevention is important, but not decisive. Health literacy serves as a prerequisite rather than a guarantee of healthy behaviour. This conclusion is illustrated by the example of medical students who, despite their higher health literacy and broad insight into the issue of chronic disease, engage in more health-risk behaviours than social science students. The key role is played by the environmental factor, particularly high academic workload, which limits the application of health-relevant information to students' everyday lives. The findings suggest that increasing health literacy alone through education is not sufficient for effective chronic disease prevention among university students. In addition to education, it is also necessary to focus...

Cílem této diplomové práce je porozumět roli zdravotní gramotnosti u vysokoškolských studentů ve věku 20-26 let v prevenci chronických onemocnění. Výzkum byl proveden kvalitativně prostřednictvím hloubkových rozhovorů s 16 vysokoškolskými studenty sociálně-vědního a lékařského zaměření. Data byla vyhodnocena metodou tematické analýzy. Pro lepší interpretaci dat byla využita tři teoretická východiska: teorie omezené racionality, teorie diskontování budoucnosti a Health Belief Model. Výsledky ukázaly, že role zdravotní gramotnosti v prevenci chronických onemocnění u vysokoškolských studentů je důležitá, avšak nikoli rozhodující. Zdravotní gramotnost slouží spíše jako předpoklad než garance zdravého chování. Tento závěr ilustruje příklad studentů medicíny, kteří se i přes vyšší zdravotní gramotnost a široký vhled do problematiky chronických onemocnění chovají více zdravotně rizikově než studenti sociálních věd. Klíčovou roli představuje faktor prostředí, zejména vysoká studijní zátěž, která omezuje aplikaci zdravotně relevantních informací do každodenního života studentů. Závěry práce naznačují, že samotné navyšování zdravotní gramotnosti prostřednictvím edukace není pro efektivní prevenci chronických onemocnění u vysokoškolských studentů dostačující. Vedle edukace je třeba se zaměřit i na organizační...