Vliv rodičů a přátel na spokojenost v kontextu životních strategií: reprezentativní vzorek

Abstract

Close social relationships are among the strongest determinants of subjective well-being. Nevertheless, it remains unclear why some individuals consistently experience higher levels of support or interference from close others than others, and how these differences relate to relationship and life satisfaction. The aim of this study was to test whether these associations can be explained within the framework of life history theory, which assumes stable individual differences in long-term versus short- term orientation and in the level of investment in social, particularly romantic, relationships. A Czech representative sample of adults aged 18-50 years (N = 1 175; 592 women, 583 men) completed measures of life history strategy (Mini-K), perceived social support (MSPSS), interference in romantic relationships (IRRI), relationship satisfaction (RAS), and life satisfaction (SWLS). Data were analyzed using structural equation modeling, including comparisons between parental and friend contexts and between genders. A slower life history strategy was significantly associated with higher relationship and life satisfaction, with part of this association mediated by higher perceived social support. Interference showed weaker associations and was primarily related to lower relationship satisfaction. The...

Blízké sociální vztahy patří k nejsilnějším determinantám subjektivní pohody. Přesto dosud není zcela jasné, proč někteří lidé vykazují konzistentně vyšší míru podpory či zasahování do vztahu ze strany blízkých než jiní, a jak se tyto rozdíly pojí s partnerskou a životní spokojeností. Cílem práce bylo testovat, zda se tyto souvislosti dají vysvětlit v rámci teorie životních strategií, která předpokládá stabilní individuální rozdíly v dlouhodobé či krátkodobé orientaci a v míře investic do sociálních, zejména partnerských vztahů. Český reprezentativní vzorek dospělých ve věku 18-50 let (N = 1 175; 592 žen, 583 mužů) vyplnil škály životní strategie (Mini-K), vnímané sociální podpory (MSPSS), zasahování do partnerského vztahu (IRRI), partnerské spokojenosti (RAS) a životní spokojenosti (SWLS). Data byla analyzována strukturním modelováním včetně porovnání modelu mezi kontextem rodičů a přátel a mezi pohlavími. Pomalejší životní strategie významně souvisela s vyšší partnerskou i životní spokojeností, přičemž část tohoto vztahu byla zprostředkována vyšší sociální podporou. Zasahování do vztahu vykazovalo slabší souvislosti a bylo spojeno zejména s nižší partnerskou spokojeností. Efekty sociální podpory na spokojenost byly patrné především v kontextu rodičů, zatímco v kontextu přátel byly slabší. Rozdíly...