Kritika nedostatků národního státu v návaznosti na židovskou otázku a vznik samostatného státu Izraele u Hannah Arendt

Abstract

This thesis examines the critique of the concept of the nation-state through the perspective of the German-Jewish political thinker Hannah Arendt. Arendt was convinced that nation-states, as they emerged in Europe during the 19th and 20th centuries, represent an obstacle to the development of genuine political plurality and civil rights. According to her, the nation-state is an institution founded on the idea of a homogeneous society - one based on ethnic, cultural, and religious uniformity - which establishes strict boundaries between those who belong to the nation and those who do not. This form of pure nationalism led to the suppression of plurality, thereby preventing the emergence of a healthy society. The thesis will focus primarily on the role played by Jews within the principles and functioning of the nation-state-not only because Hannah Arendt herself was Jewish and personally experienced the limits imposed by the nation-state, but also because it seeks to explore how this development influenced the establishment of the state of Israel. The thesis aims to answer the following research question: "In what sense does Hannah Arendt criticize the nation-state (later the independent Jewish state of Israel) as an obstacle to the emergence of true political plurality and civil rights?". The thesis...

Diplomová práce se zabývá kritikou konceptu národního státu očima Hannah Arendt, politické myslitelky a Židovky narozené v Německu. Arendt byla přesvědčena, že národní státy, tak jak vznikly v Evropě během 19. a 20. století, jsou překážkou pro vznik skutečné politické plurality a občanských práv. Dle ní je národní stát institucí, jež postavila své základy na homogenní společnosti založené na etnické, kulturní a náboženské jednotě, a která utvořila pevné hranice mezi tím, kdo je a kdo není součástí národa. Tento čistý národní nacionalismus způsobil omezování plurality, a tím zabránil vzniku zdravé společnosti, která by dokázala pracovat s různorodostí a odlišností. Práce se zaměřuje především na to, jakou roli v principech a rámcovém fungování národního státu sehráli Židé, a to nejen proto, že Hannah Arendt byla sama Židovkou a kvůli tomu okusila nastolený řád národního státu například ve chvíli, kdy se dostala do pozice emigrantky bez státní příslušnosti, ale především z toho důvodu, že (jak práce popíše) tento vývoj národního státu ovlivnil vznik židovského státu Izraele. Práce směřuje k zodpovězení následující výzkumné otázky: ,,V jakém smyslu Hannah Arendt kritizuje národní stát (později samostatný židovský stát Izrael) jako překážku pro vznik skutečné politické plurality a občanských práv?"...