Příslušnost soudů u předběžných opatření

Abstract

Jurisdiction of Courts in Relation to Provisional Measures in Civil Law Abstract This thesis addresses provisional measures, the principles underlying them-both general civil law and specific-and, in particular, the question of the jurisdiction of courts to order provisional measures. The institution itself, which is highly specific, necessary, and applicable across a wide range of disputes, can produce the desired positive effects only if the competent court is properly determined. An application for a provisional measure may be submitted even during appellate proceedings. At this stage of the proceedings, unforeseen circumstances or newly discovered facts may arise that require interim regulation in order to ensure that the final decision on the merits and the enforcement of the obligations arising therefrom remain feasible once the proceedings are concluded. This is precisely where the Czech legal order encounters difficulties, as it is nowhere explicitly provided whether the application should be decided by the court of first instance or by the appellate court. Beyond these two principal possibilities, there also exists the view that the decisive criterion should be the current location of the case file. The aim of this thesis, through analytical and philosophical methods, is to elucidate and...

Příslušnost soudů u předběžných opatření Abstrakt Tato práce se věnuje příslušným opatřením, zásadám spojených s nimi, a to jak obecným civilistickým, tak speciálním, a hlavně pak problematice určení příslušnosti soudů k nařízení předběžných opatření. Institut samotný, který je specifický, potřebný a využitelný v pestré škále sporů, bude mít požadovaný pozitivní důsledek pouze při správném určení soudu, který o něm má rozhodovat. Návrh na předběžné opatření může být totiž podán až v průběhu odvolacího řízení. I v průběhu této fáze řízení totiž může nastat do té doby nečekaná událost, zjištění apod., které bude vyžadovat zatímní úpravu, aby bylo následné finální rozhodnutí ve věci a naplnění povinností z něho vyplývajících po konci řízení vůbec možné. Právě zde nastává v českém právním řádu potíž, protože není nikde jasně určeno, jestli o návrhu v tuto chvíli má rozhodovat první či druhá instance soudů. Krom těchto dvou hlavních možností se objevuje třeba i názor, který jako dělící kritérium spatřuje aktuální polohu toho daného spisu. Cílem práce pomocí analytické a filozofické metody osvětlit a dokázat diverzitu v postupech různých soudů v prakticky totožných případech, která narušuje práva a zásady v prvních kapitolách popsaná. Dále nastínit praxi i judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a třeba i...