Srovnání systémů palatalizační alternace v západoslovanských jazycích

Abstract

The thesis studies palatalisation alternations of the reflexes of Proto-Slavic velars and alveolars at morpheme boundaries in the three standardised West Slavic languages, namely Polish, Czech and Slovak. It presents the historical evolution of individual palatalising sound changes whose reflexes became the basis of these alternations. It identifies endings and suffixes which trigger different types of alternations and classifies the, into three groups (first palatalisation of velar + palatalisation of alveolars, second palatalisation of velars + palatalisation of alveolars, iotation). Endings and suffixes are selected from each group and are studied for deletion or preservation of alternation before them with the corpus tool Morfio. It further analyses the results and comments on them, providing reasoning for divergence from the historical system. In the end, it summarises the findings and asks for the application of the suggested classification of suffixes and endings according to the type of alternation together with exceptions in order to teach the respective features.

Práce zkoumá palatalizační alternace reflexů praslovanských velár a alveolár na morfémové hranici v standardizovaných západoslovanských jazycích, tj. v polštině, češtině a slovenštině. Prezentuje historický vývoj jednotlivých palatalizačních změn, jejichž reflexy se staly základem těchto alternací. Identifikuje koncovky a sufixy, u které jsou uplatňovány různé typy alternace, a seřazuje je do tří skupin (1. palatalizace velár + palatalizace alveolár, 2. palatalizace + palatalizace alveolár, jotace). Vybírá koncovky a sufixy z každé skupiny a vyhledává zachování či zrušení alternace u každého z nich v jednotlivých jazycích pomocí korpusové aplikace Morfio. Analyzuje výsledky, a přitom komentuje a zdůvodňuje odchylky z historického systému. Nakonec shrnuje nalezené poznatky a prezentuje možnost užívání navržené klasifikace sufixů a koncovek podle typu alternace spolu s výjimkami k lepšímu učení daných jevů.