Misogynie v online prostředí vůči novinářkám v kontextu genderové a profesní identity

Abstract

This diploma thesis focuses on the topic of misogyny against female journalists in online environment and investigates how it influences their professional and gender identity through hateful comments. The aim is to examine how is the identity externally constructed in comments regarding selected female journalists, and subsequently, how these journalists perceive and interpret these comments and modify their behavior based on them. The theoretical section explains key concepts that form the framework for understanding this phenomenon. It introduces the concepts of misogyny, journalistic identity, and 'doing gender.' Furthermore, key social media platforms are specified. The methodological section presents the methodology employed. This involves qualitative research, specifically semi-structured interviews and content analysis, all of which are explained in this section. Analytical methods and the ethical aspects of the research are also included. The empirical section describes the accounts of nine female communication partners as well as a content analysis of five hundred Facebook comments directed at female journalists. The research findings, elaborated in the concluding sections, suggest that hateful comments target several specific aspects. The journalists reflect on the varying degrees of the...

Diplomová práce se zaměřuje na téma misogynie vůči novinářkám v online prostředí a zjišťuje, jak skrze nenávistné komentáře ovlivňuje profesní a genderovou identitu novinářek. Cílem je prozkoumat, jak je u vybraných novinářek v komentářích identita konstruována externě a jak následně novinářky tyto komentáře vnímají, interpretují a jak na základě nich mění své chování. V teoretické části jsou vysvětleny klíčové koncepty, které tvoří rámec pro pochopení tohoto fenoménu. Představeny jsou pojmy misogynie, žurnalistické identity či vykonávání genderu. Dále jsou specifikovány klíčové platformy sociálních sítí. V metodologické části je představena využitá metodologie. Jedná se o kvalitativní výzkum, specificky polostrukturované rozhovory a obsahovou analýzu, které jsou ve zmíněné části také vysvětleny. Zahrnuty jsou i analytické metody a etické aspekty výzkumu. Empirická část pak popisuje výpovědi devíti komunikačních partnerek a také obsahovou analýzu pětiset komentářů na Facebooku, které směřovaly vůči novinářkám. Výsledky výzkumu, které jsou rozpracovány v závěrečných částech, naznačují, že nenávistné komentáře mají několik aspektů, na které cílí. Novinářky reflektují různou míru vlivu komentářů a dle toho docházejí ke strategiím na různých úrovních, což je pak spjaté se změnami konstrukce jejich...