Využití metody cementochronologie v bioarcheologii: odhad věku dožití a sezonality úmrtí
The use of cementochronology in bioarchaeology: the age-at-death and season-of-death estimation
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/207102Identifikátory
SIS: 194957
Kolekce
- Kvalifikační práce [21633]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Velemínský, Petr
Danielisová, Alžběta
Oponent práce
Obertová, Zuzana
Naňka, Ondřej
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Antropologie a genetika člověka
Katedra / ústav / klinika
Katedra antropologie a genetiky člověka
Datum obhajoby
20. 2. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Odhad věku dožití je nedílnou součástí antropologické analýzy při studiu minulých populací. Hodnocení variabilnějších věkových degenerativně-produktivních změn u kostry dospělých jedinců je ve srovnání s hodnocením vývojových změn nedospělých jedinců obtížnější, a tak je přesný a spolehlivý odhad věku dospělých jedinců náročným úkolem. Morfologické metody odhadu věku umožňují spolehlivý odhad do širších věkových tříd, což je však např. pro potřeby paleodemografie či forenzní praxe nedostačující. Indikátorem, na kterém lze na rozdíl od jiných věkových ukazatelů hodnotit věkové změny v průběhu celého života, je nebunečný zubní cement. Metoda využívající počítání pravidelných ročních přírůstků - cementochronologie - nabízí svůj potenciál pro odhad věku a sezóny úmrtí dospělých jedinců. Metoda však zatím stále není využívána v rámci běžné bioarcheologické či forenzní praxe. Existence prvního standardizovaného unifikovaného protokolu pro přípravu vzorků, pořízení kvalitního záznamu z mikroCT odstraňující destruktivní charakter metody, či snížení subjektivity při odečtu přírůstků pomocí automatizovaných nástrojů jsou kroky, kterými rozvoj v oblasti metody cementochronologie přináší příslib jejího častějšího využití v praxi, neboť i přes své limity nabízí svůj často přehlížený potenciál. Disertační...
Age-at-death estimation is an integral part of anthropological analysis in the study of past populations. Assessment of the more variable age-related degenerative and productive changes in the adult skeleton is more difficult compared to developmental changes in juveniles, making accurate and reliable estimation of adult age a challenging task. Morphological methods of age estimation allow reliable estimation within broader age classes, which is insufficient for the needs of, for example, palaeodemography or forensic practice. Unlike other age indicators, an indicator on which age changes over the life span can be assessed is acellular tooth cementum. A method using the counting of regular annual increments - cementochronology - offers its potential for estimating the age and season-of-death of adult individuals. However, the method is still not used in routine bioarchaeological or forensic practice. The existence of the first standardized unified protocol for sample preparation, the acquisition of a high quality microCT record (removing the destructiveness of the method), or the reducing of subjectivity in increment readings using automated tools are steps by which developments in the field of cementochronology hold the promise of its more frequent use also in practice, as it offers its often...
