O procesu kompasionizace. Proměna postoje jedince vůči zvířeti z historicko-sociologické perspektivy

Abstract

(English) This dissertation examines the ongoing cultural and social transformation of Western society's attitudes toward animals, focusing on the process of compassionization from a historical- sociological perspective. It is based on the assumption that the individual's relationship with animals is fundamentally shaped by historical, symbolic, and cultural dynamics. The analysis focuses on the influence of shifting forms of rationality on individuals' attitudes toward animals, drawing on the perspective of Ernest Gellner; on the transformation of these attitudes in the context of Norbert Elias's theories; and on the sociology of emotions, which enables the analysis of how emotional responses to animals are socially and culturally constructed and how these emotions shape norms and practices in the individual's relation to animals. The empirical section, which aims to provide a comprehensive reflection on the current state of compassionization, employs a triangulation of qualitative methods: semi-structured interviews, document analysis, and ethnography of a specific form of street activism known as the "Cube of Truth." The analysis reveals the mechanisms through which cultural and social frameworks, norms, and values that shape the individual's relationship with animals are constructed and...

Tato dizertační práce zkoumá probíhající kulturní a sociální transformaci postojů západní společnosti vůči zvířatům, se zaměřením na proces zesoucitnění z historicko-sociologické perspektivy. Práce vychází z předpokladu, že je vztah jedince vůči zvířeti zásadně formován historickými, symbolickými a kulturními dynamikami. Analýze je podroben vliv proměňující se racionality na postoj jedince ke zvířatům z pohledu Ernesta Gellnera, proměna postoje jedince vůči zvířatům v kontextu teorií Norberta Eliase a v kontextu sociologie emocí, která umožňuje analyzovat, jak jsou emocionální reakce na zvířata sociálně a kulturně konstruovány a jak tyto emoce formují normy a praktiky ve vztahu jedince vůči zvířatům. Empirická část, která usiluje o ucelenou reflexi současného stavu zesoucitnění, využívá triangulaci kvalitativních metod polostrukturovaných rozhovorů, analýzy dokumentů a etnografie z prostředí specifické formy pouličního aktivismu "Kostku pravdy". Analýza odhaluje mechanismy, jimiž jsou konstruovány a reprodukovány kulturní a sociální rámce, normy a hodnoty, které formují vztah jedince vůči zvířatům. Předkládány jsou různé racionalizační strategie, které lidé používají k ospravedlnění objektivistického postoje vůči zvířatům. Na proces zesoucitnění jakožto dynamický, nelineární a selektivní proces tak...