Ideové perspektivy střední Evropy z pohledu idejí přelomu 19. a 20.století

Abstract

The return of nationalist slogans to the public discourse of the 21st century initially raised little concern, until they were appropriated by extremist political actors. Today, it is evident that democratic regimes face a resurgence of neo-nationalism, once thought to be a historically obsolete phenomenon. This dissertation focuses on the period 1895-1912, long neglected in the human siences, although it marks the transformation of messianistic and nationalistic ideas into a political nationalism capable of mobilizing the masses. A key strategy of Central European intellectual elites was the construction of a "visible enemy," presented to the public as an existential threat to the emerging political nations. The analysis examines four nations of the region - the Czechs and Moravians, Slovaks, Hungarians, and Poles - through the lives of intellectuals who devoted their careers to the idea of national rebirth. Their ideas and actions are considered not only descriptively but also in a comparative perspective, revealing divergent national trajectories and their long-term consequences for the 20th and 21st centuries. The dissertation traces the shift from the "naïve" self-images of nations subjected to Germanization, Magyarization, or Russification toward conscious political agency, the emergence of...

Návrat nacionalistických hesel do veřejného diskurzu v 21. století zpočátku nevzbuzoval vážnější obavy, dokud se jich nezmocnily extremistické politické subjekty. Dnes je zřejmé, že demokratické režimy čelí vzestupu neonacionalismu, který byl ještě nedávno považován za historicky překonaný fenomén. Disertační práce se zaměřuje na období let 1895-1912, které bylo v humanitních vědách dlouho opomíjeno, přestože právě tehdy dochází k přerodu mesianistických a národoveckých představ v politický nacionalismus schopný mobilizovat masy. Jedním z klíčových kroků intelektuálních elit střední Evropy bylo nalezení "viditelného nepřítele", jenž mohl být představen veřejnosti jako existenční hrozba nově se formujících politických národů. Analýza se soustředí na čtyři národy regionu - Čechy a Moravany, Slováky, Maďary a Poláky - a na osudy vzdělanců, kteří zasvětili své kariéry ideji národního obrození. Jejich myšlenky a činy jsou zkoumány nejen v popisné rovině, ale především v komparativní perspektivě, která odhaluje různé cesty vývoje těchto národů i jejich dlouhodobé důsledky pro 20. a 21. století. Práce sleduje přechod od "naivních" představ národů podrobených germanizaci, maďarizaci či rusifikaci k vědomému politickému jednání, vzniku masových stran a hnutí i k rostoucímu vlivu katolické církve, která se...