Institutional Limitations and Cultural Constraints in China's Gender Policy Implementation

Abstract

Genderový útlak v dějinách východních i západních společností se dlouhodobě projevoval nespravedlivým zacházením se ženami v politické, ekonomické a vzdělávací oblasti. Zároveň byly ženské tělo a chování kontrolovány prostřednictvím kulturních zvyklostí, jako bylo svazování nohou nebo nošení korzetů. Myšlenka osvobození žen vznikla na Západě. Do Číny byla ve výraznější podobě uvedena až v roce 2002, čímž se otevřel nový prostor pro diskusi o emancipaci čínských žen. Po zahájení reformy a politiky otevírání se světu začala Komunistická strana Číny věnovat větší pozornost významu genderové rovnosti. Stát postupně zavedl řadu opatření na ochranu práv žen, například Národní program rozvoje žen a Zákon proti domácímu násilí. Tyto programy usilovaly o odstranění překážek, které ženám brání v plném uplatnění jejich práv. Týkalo se to zejména ekonomické participace, politické účasti a sociálních práv. V tomto období byla práva žen posílena především na institucionální a právní úrovni. Přesto však nadále přetrvává výrazná mezera mezi státem řízenými projekty genderové rovnosti a skutečnými životními zkušenostmi žen v Číně. Tato mezera vyvolává několik zásadních otázek. Co brání efektivní realizaci těchto politik? A jak lze zachovat strukturální povahu genderových rozdílů, aniž by byla narušena spravedlnost...