Vliv míry sebehodnocení žen v mladé dospělosti na jejich partnerské a přátelské vztahy

Abstract

The objective of this diploma thesis was to investigate the reciprocal relationship between self-esteem, examined as a partial aspect of the self-concept, and the dynamics of romantic and, in part, friendly relationships among young adult women (19-25 years). The research focused on how the level of self-esteem correlates with feelings of relational insecurity (jealousy, fear of abandonment, feelings of inadequacy) and quantity and quality of friendship relationships. A mixed-methods research design was employed. Quantitative data were collected using the Rosenberg Self-Esteem Scale (RSE) and non-standardized scale items. Qualitative data, obtained through open-ended questions, provided deeper insight into the respondents' subjective experiences. Quantitative data confirmed a significant association between lower self-esteem, increased relational insecurity, and reduced ability to say "no" (assertiveness). The main finding is the confirmation that the quality and emotional security of interpersonal relationships are crucial for the development and maintenance of self-esteem, rather than their quantitative indicators (e.g., relationship status). Furthermore, qualitative analysis emphasized the reciprocal relationship of self-esteem, identifying support from close individuals and self- development as...

Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat vzájemný vztah mezi sebehodnocením, zkoumaným jako dílčí aspekt sebepojetí, a dynamikou partnerských a z části přátelských vztahů mladých dospělých žen (19-25 let). Výzkum se zaměřil na to, jak úroveň sebehodnocení souvisí s pocity vztahové nejistoty (žárlivost, strach z opuštění, pocit nedostatečnosti) a s kvantitou a kvalitou přátelských vztahů. Byl použit smíšený výzkumný design (mixed-methods). Kvantitativní data byla získána pomocí Rosenbergovy škály sebehodnocení (RSE) a nestandardizovaných škálových položek. Kvalitativní data, získaná prostřednictvím otevřených otázek, umožnila hlubší vhled do subjektivního prožívání respondentek. Kvantitativní data potvrdila signifikantní asociaci mezi nižším sebehodnocením, zvýšenou vztahovou nejistotou a sníženou schopností říci "ne" (asertivitou). Stěžejním zjištěním je potvrzení, že pro rozvoj a udržení sebehodnocení je klíčová kvalita a emocionální jistota interpersonálních vztahů, nikoliv jejich kvantitativní ukazatele (např. partnerský status). Kvalitativní analýza dále zdůraznila obousměrný vztah sebehodnocení a identifikovala podporu blízkých a seberozvoj jako primární zdroje validace. Zjištění jsou diskutována s oporou v Teorii sociometru (Leary, 2005), Teorii sebeověřování (Swann & Read, 1981), Teorii...