European Horseshoe? The Far Left and Far Right in European Security

Abstract

Cílem této magisterské práce je výzkum krajně levicových a krajně pravicových stran v evropské politice, konkrétně v otázkách evropské bezpečnosti a zahraniční politiky. Aby bylo možné provést přímé srovnání mezi různými národními stranami, výzkum je prováděn skrze jejich působení v Evropském parlamentu. Práce zkoumá politické extrémy v pěti zemích Evropské unie: Německu, Francii, Itálii, Švédsku a České republice. Jako teoretický rámec byla zvolena teorie podkovy, která předpokládá, že strany na obou koncích levo-pravého politického spektra jsou si navzájem bližší než svým vlastním centristickým ideologickým partnerům. Výzkum je proveden pomocí smíšené metody, přičemž je použita analýza diskurzu k výzkumu volebních programů stran pro evropské volby v roce 2024, zatímco kvantitativní část analyzuje data z Roll-call hlasování v Evropském parlamentu v období 2022-2025. Výsledky vykazují omezenou podporu platnosti teorie podkovy ve zpracovaném případě. Mezi předpokládanými ideologickými nepřáteli existují zásadní podobnosti, ale podrobné zkoumání volebních programů i údajů o hlasování odhaluje složitosti a nuance, které teorie podkovy nedovede dostatečně vysvětlit.

This Master's thesis seeks to study far left and far right parties in European politics, namely in questions of European security and foreign policy, using their behaviour in the context of the European Parliament to allow for direct comparison between different national parties. The thesis examines the political extremes of five European Union countries: Germany, France, Italy, Sweden and the Czech Republic. The selected theoretical framework is the Horseshoe theory, which posits that the parties on either end of the political spectrum are aligned more closely with each other than with their own centrist ideological partners. The research is done using a mixed method approach, employing discourse analysis to study the parties' 2024 European election manifestos, and a quantitative portion analysing Roll call vote data from the European Parliament in the 2022-2025 period. The results show limited support for the validity of the horseshoe theory in the studied case. Crucial similarities between the supposed ideological antagonists exist, but close examination of both manifestos and voting data reveal complexities and nuances that the horseshoe theory does not account for.