Nástroje deliberativní demokracie: Legislativní dopady francouzského klimatického konventu

Abstract

Diplomová práce se zabývá implementační efektivitou francouzského klimatického konventu jako nástroje deliberativní demokracie v oblasti klimatické politiky. Cílem práce je analyzovat, jakým způsobem byly vybrané návrhy klimatického konventu přeneseny do francouzské legislativy a do jaké míry byl při tomto procesu zachován jejich původní záměr. Výzkum vychází z analytického rámce založeného na evaluaci veřejné politiky, přičemž hlavní důraz je kladen na míru přenesení návrhů do legislativy pojmenovanou jako implementační efektivita. Empirická část práce je založena na kvalitativní obsahové analýze deseti vybraných návrhů klimatického konventu a jejich promítnutí do Zákona o klimatu a odolnosti. Analýza je doplněna pěti polostrukturovanými rozhovory s aktéry a aktérkami působícími v oblasti deliberativní demokracie, které slouží k dokreslení širšího kontextu a podpoře závěrů vyplývajících z provedené analýzy. Výsledky šetření ukazují, že většina návrhů prošla významnými úpravami, které omezily jejich původní záměr. Závěry práce tak naznačují, že implementační efektivita klimatického konventu byla středně-nízká, což poukazuje na skutečnost, že problematickým aspektem nástrojů deliberativní demokracie je proces přenosu návrhů vzešlých z občanských shromáždění do výsledné legislativy.

This diploma thesis deals with the implementation effectiveness of the French Citizens' Climate Convention as an instrument of deliberative democracy in the field of climate policy. The aim of the thesis is to analyse how selected proposals of the Citizens' Climate Convention were transposed into French legislation and to what extent their original intent was preserved in the process. The research is based on an analytical framework grounded in public policy evaluation, with a primary emphasis on the degree to which proposals were transferred into legislation, referred to as implementation effectiveness. The empirical part of the thesis is based on a qualitative content analysis of ten selected proposals from the convention and their reflection in the Climate and Resilience Law. The analysis is supplemented by five semi-structured interviews with actors involved in deliberative democracy, which serve to illustrate the broader context and support the conclusions drawn from the analysis. The results of the investigation show that most of the proposals underwent significant amendments that limited their original intent. The conclusions of the study thus suggest that the implementation effectiveness of the Citizens' Climate Convention was medium-low, pointing to the fact that a problematic aspect of...