Kulturní apropriace symbolů původních obyvatel Severní Ameriky ve sportu: případová studie Chicago Blackhawks

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá problematikou kulturní apropriace symbolů původních obyvatel Severní Ameriky v prostředí profesionálního sportu. Hlavní pozornost je věnována případu hokejového klubu Chicago Blackhawks, který se na rozdíl od jiných sportovních organizací rozhodl nepřistoupit na změnu loga ani názvu, ale obhajovat svou identitu prostřednictvím spolupráce s vybranými komunitami původních obyvatel. Cílem práce je kriticky zhodnotit, zda může v některých případech existovat alternativní forma kulturní výměny, odlišná od kulturní apropriace, která přes své limity nepůsobí čistě negativně a může představovat cestu k respektujícímu partnerství. Práce kombinuje metody obsahové analýzy odborné literatury, mediálního diskurzu a veřejných vyjádření zainteresovaných aktérů. Pozornost je věnována jak postojům samotného klubu a jeho partnerům např. Trickster Cultural Center, tak kritickým hlasům, včetně těch ze strany původních obyvatel. Výsledky ukazují, že případ Chicaga nelze jednoznačně označit ani za příklad kulturní apropriace, ani za model respektující spolupráce.

This thesis explores the issue of cultural appropriation of Native American symbols in the context of professional sports. Special attention is given to the case of the Chicago Blackhawks hockey club, which, unlike other sports organisations, has not pursued a rebranding process but instead seeks to defend its identity through partnerships with selected Native American communities. The thesis aims to critically assess whether, in some cases, an alternative form of cultural exchange may exist, different to cultural appropriation. One that, despite its limitations, does not have a purely negative impact and may represent a path toward a more respectful partnership. The thesis employs methods of content analysis of scholarly literature, media discourse, and public statements by relevant actors. Attention is paid to both the position of the club and its partners, such as the Trickster Cultural Center, as well as to critical voices, including those from Native American representatives. The findings suggest that the case of Chicago cannot be unequivocally classified either as an example of cultural appropriation or as a model of fully respectful cooperation.