Aplikace Machiavelliho politického myšlení na současné východoevropské politické režimy

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na aplikaci politického myšlení Niccolòa Machiavelliho na současné východoevropské politické režimy, konkrétně na Ruskou federaci a Běloruskou republiku. Cílem práce je posoudit, zda a do jaké míry lze vládnutí Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka označit za machiavelistické, a zároveň ověřit nadčasovost Machiavelliho politických tezí v podmínkách 21. století. Na základě kontextuální interpretace Machiavelliho děl je vytvořen analytický model zahrnující čtyři dimenze výkonu moci: příchod k moci, udržení moci, mezinárodní politiku a přístup k válce. Tento model je následně aplikován formou kvalitativní komparativní případové studie. Analýza ukazuje, že oba zkoumané režimy vykazují významnou shodu s Machiavelliho pojetím moci, zejména v oblasti konsolidace vlády, práce s elitami a role ozbrojených složek. Zároveň se ukazují limity přímé aplikace renesanční teorie na moderní politické prostředí. Práce uzavírá, že Machiavelliho myšlení zůstává analyticky relevantní, pokud je aplikováno s ohledem na historický a institucionální kontext.

The bachelor's thesis focuses on the application of Niccolò Machiavelli's political thought to contemporary Eastern European political regimes, specifically the Russian Federation and the Republic of Belarus. The aim of the thesis is to assess whether and to what extent the rule of Vladimir Putin and Alexander Lukashenko can be described as Machiavellian, while simultaneously examining the timelessness of Machiavelli's political theses under the conditions of the 21st century. On the basis of a contextual interpretation of Machiavelli's works, an analytical model is constructed that encompasses four dimensions of the exercise of power: accession to power, maintenance of power, international politics, and the approach to war. This model is subsequently applied in the form of a qualitative comparative case study. The analysis shows that both examined regimes display a significant degree of conformity with Machiavelli's conception of power, particularly in the areas of consolidation of rule, management of elites, and the role of armed forces. At the same time, the limits of a direct application of Renaissance theory to the modern political environment become apparent. The thesis concludes that Machiavelli's political thought remains analytically relevant, provided that it is applied with regard to...