Transforming Rural Governance through Collaborative and Systemic Approaches with a special focus on Indonesia

Abstract

Rozvoj venkova je jednou z největších výzev v rozvojových zemích. V Indonésii, kde více než 40 % obyvatel žije ve venkovských oblastech, čelí mnoho vesnic stále omezeným veřejným službám, špatné infrastruktuře, zakořeněné chudobě a slabé správní kapacitě. Zásadním zlomem byl zákon o vesnicích č. 6 z roku 2014, který vesnicím dal právo samosprávy a řízení vlastního rozvoje na základě místních potřeb a charakteristik. Obecným cílem tohoto výzkumu je pochopit, jak lze správu na úrovni vesnic přehodnotit a přepracovat tak, aby vedla k inkluzivnějšímu, efektivnějšímu a udržitelnějšímu rozvoji. Na základě pěti cílů zkoumá provádění a dopady zákona o vesnicích, identifikuje systémové překážky správy věcí veřejných, aplikuje metodiku měkkých systémů (SSM) jako participativní diagnostický nástroj a spoluvytváří strategie spolupráce pro reformu, se zvláštním zaměřením na podniky ve vlastnictví vesnic (BUMDes) a místní organizace cestovního ruchu. Tento výzkum byl proveden ve vybraných vesnicích v provincii Riau v Indonésii, které byly vybrány proto, že představují rozmanité zkušenosti s vesnickým zákonem a poskytují přístup k zainteresovaným stranám a datům. Hlavní metodou použitou v tomto výzkumu je metodika měkkých systémů v kombinaci s textovou síťovou analýzou a kvalitativním terénním výzkumem. Výsledky...