Specifika narace dětí mladšího školního věku

Abstract

Cílem naší práce je popsat makrostrukturu 286 narativ vyprávěných dětmi mladšího školního věku, jež byla elicitována na základě pokynu "Vyprávěj mi vlastní pohádku". Při analýze nám byly inspirací dva odlišné teoretické přístupy. Jedná se o story grammar Nancy Steinové, která se zabývá definováním univerzálního dobrého narativa, pro nějž je charakteristické především na cíl zaměřené konání hlavní postavy, a o interpretativní sociokulturní přístup Ageliki Nicolopoulou, jenž se snaží zachytit vztah mezi narativní strukturou a obsahem. Výzkum potvrzuje rozdíly v žánrových preferencích mezi chlapci a dívkami - dívky inklinují k narativům akcentujícím vztahy v rodině či jiné skupině (tzv. rodinný žánr), chlapci upřednostňují narativa s hrdinskou tématikou (tzv. hrdinský žánr). Tyto rámce poskytují odlišné strategie k dosažení koherentní narativní struktury. Vyprávění, jež není možné zařadit ani k jednomu z těchto žánrů, tzv. nezařazená narativa, vykazují větší nedostatky v organizaci narativa a jejich počet se stoupajícím věkem výrazně klesá. Výsledky dále ukazují, že v období mladšího školního věku dochází ke značnému zdokonalování narativních schopností - děti se učí pracovat se zápletkou a jejím rozuzlení, ohraničit vyprávění úvodem a závěrem, vykreslit hlavní postavu jako psychologickou bytost s...

The aim of the theses is to describe the macrostructure of 286 narratives told by younger school-age children. The narratives were elicited by the prompt "Tell me your own fairy tale". Our analysis was inspired by two distinct theoretical approaches. The first one is story grammar presented by Nancy Stein, which defines the universal well- formed story. Its characteristic feature is goal-directed actions of the main character. The second one is the interpretative sociocultural approach developed by Ageliki Nicolopoulou, which seeks to capture the relationship between narrative structure and content. Our research confirms differences in genre preferences between boys and girls. Girls tend to favour narratives that accent relationships in a family or another group (the so-called family genre), whereas boys prefer narratives with heroic themes (the so-called heroic-agonistic genre). These frames provide different strategies to achieve coherent narrative structure. The narratives that cannot be classified in any of these genres, so-called unclassified narratives, show big deficiencies in organization, and their number significantly decreases with age. The findings show that during the younger school-age period, narrative skills significantly improve - children learn to work with the plot twist and its...