Prognostický význam molekulárních markerů u autoimunitních onemocnění se zaměřením na revmatoidní poruchy pohybového aparátu

Abstract

Idiopathic inflammatory myopathies (IIMs) are systemic autoimmune diseases characterized by chronic muscle inflammation, leading to the destruction of the autologous cells and ultimately to damage entire organs. From a genetic point of view, IIMs are most significantly associated with the major histocompatibility complex (MHC) region. MHC represents the most polymorphic and complex part of the human genome and plays a crucial role in regulating the immune response. This complex is divided into three main parts. First two, MHC I and MHC II, are already well studied and their association with a number of immune-mediated diseases is well documented. The third region is located between MHC I and MHC II and is a referred to as "non-Class I/II", or MHC class III. This region contains the HSP70 genes, which are crucial due to their chaperone function. They participate in correct folding of proteins, prevent their aggregation and promote the degradation of misfolded proteins, thereby they contribute to cellular homeostasis. The aim of the dissertation thesis was to determine the association of polymorphisms of three HSP70 genes with IIM. These are namely, the stress- inducible genes HSPA1A, HSPA1B and the tissue-specific gene HSPA1L. We adjusted the results for known risks concentrated in the HLA region...

Idiopatické zánětlivé myopatie (IZM) patří mezi systémová autoimunitní onemocnění, která se vyznačují chronickým zánětem svalů, vedoucím k destrukci vlastních buněk a v konečném důsledku až k poškození celých orgánů. Z genetického hlediska je IZM nejvýrazněji spojena s oblastí hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). MHC představuje nejpolymorfnější a nejkomplexnější část lidského genomu a hraje zásadní roli v regulaci imunitní odpovědi. Tento komplex se dělí na tři hlavní části, z nichž první dvě, MHC I a MHC II, jsou již dobře prozkoumané a jejich asociace s řadou, zejména imunitně zprostředkovaných onemocnění, je dobře doložena. Mezi MHC I a MHC II se nachází třetí oblast, označovaná jako "non-Class I/II", anebo MHC III. V této oblasti se nacházejí také geny HSP70, které jsou klíčové díky své chaperonové funkci. Podílejí se na správném skládání proteinů, zabraňují jejich agregaci a podporují degradaci špatně sbalených proteinů, čímž přispívají k buněčné homeostáze. Cílem disertační práce bylo zjištění asociace polymorfismů třech genů HSP70 s IZM. Jsou to geny stresem indukovatelné HSPA1A, HSPA1B a tkáňově specifický gen HSPA1L. V rámci vyloučení možného ovlivnění výsledků jsme provedli adjustaci výsledků na známá rizika soustředěná v oblasti HLA (alely lokusu HLA-DRB1 a HLA-DQB1). Výsledky...