Essays on Economic History and Political Economy

Abstract

This dissertation examines how historical events shape long-term socio-political and economic outcomes, focusing on memory, gender, and human capital formation. I use different historical shocks in quasi-natural experimental settings and apply state-of-the-art empirical methods to investigate the impact of war, memory, and geography on political behavior and economic development. The first study asks whether family or collective memory plays a greater role in shaping political preferences. Using the case of Armenia it shows that both family memory and collective remembrance of perceived Russian "betrayals"-during World War I and again in 2020-continue to influence contemporary voting behavior. The second study asks how large-scale war affects gendered political behavior. It focuses on interwar Austria and examines the impact of World War I casualties. The findings show that war losses led to increased political engagement among women and contributed to long-term ideological shifts. The third study explores whether geographic variation in mortality drives human capital investment; focusing on 19th-century Armenia, it finds that areas with lower mortality rates experienced higher educational attainment and early demographic transitions. Together, these studies highlight the persistent influence of...

Tato disertační práce zkoumá, jak historické události formují dlouhodobé společensko- politické a ekonomické výsledky, se zaměřením na paměť, pohlaví a tvorbu lidského kapitálu. Používám různé historické šoky v kvazi-přirozeném experimentálním prostředí a aplikuji nejmodernější empirické metody ke zkoumání vlivu války, paměti a geografie na politické chování a ekonomický vývoj. První studie si klade otázku, zda při utváření politických preferencí hraje větší roli rodinná nebo kolektivní paměť. Na příkladu Arménie ukazuje, že jak rodinná paměť, tak kolektivní vzpomínka na vnímanou ruskou "zradu"- během první světové války a znovu v roce 2020 - nadále ovlivňují současné volební chování. Druhá studie si klade otázku, jak válka velkého rozsahu ovlivňuje politické chování podle pohlaví. Zaměřuje se na meziválečné Rakousko a zkoumá dopad obětí první světové války. Zjištění ukazují, že válečné ztráty vedly ke zvýšené politické angažovanosti žen a přispěly k dlouhodobým ideologickým změnám. Třetí studie zkoumá, zda geografické rozdíly v úmrtnosti ovlivňují investice do lidského kapitálu; zaměřuje se na Arménii 19. století a zjišťuje, že v oblastech s nižší úmrtností docházelo k vyššímu stupni vzdělanosti a brzkým demografickým změnám. Tyto studie společně poukazují na přetrvávající vliv historických šoků...