Lidská autonomie a personalizované doporučování mediálního obsahu s využitím umělé inteligence z perspektivy teologické etiky

Abstract

The thesis explores the relationship between human autonomy and artificial intelligence systems designed to recommend media content. The topic is examined from a theological-ethical perspective, which does not focus solely on the technical aspects of recommendation algorithms but also on their influence on shaping human media experiences. The thesis first defines the fundamental characteristics of the ethical debate surrounding artificial intelligence and elaborates on the concept of autonomy as understood in contemporary philosophical and theological discourse, leaning towards its relational interpretation. Subsequently, it analyzes recommendation systems, their functioning, and particularly a detailed examination of their benefits and risks for the autonomy of various stakeholders. This analysis also includes implicit guidelines that, upon further development, may assist in establishing rules and procedures for the future development and use of such systems. The thesis thus contributes to a deeper discussion on ethical conduct within an environment shaped by artificial intelligence and its impact on human autonomy and decision-making.

Diplomová práce se zabývá vztahem mezi lidskou autonomií a systémy s umělou inteligencí, které slouží k doporučování mediálního obsahu. Téma je zkoumáno z teologicko-etické perspektivy, která se nezaměřuje pouze na technický aspekt doporučovacích algoritmů, ale rovněž na jejich vliv na formování lidské mediální zkušenosti. Práce nejprve vymezuje základní charakteristiky etické diskuze o umělé inteligenci a rozpracovává pojem autonomie, jak je užíván v současném filosofickém a teologickém diskurzu, přičemž se přiklání k jeho relacionálnímu pojetí. Následně se věnuje rozboru doporučovacích systémů, jejich fungování a hlavně podrobné analýze přínosů a rizik, která mohou představovat pro autonomii jednotlivých aktérů. Součástí této analýzy jsou také implicitní vodítka, jež mohou po dalším rozpracování napomoci při nastavování pravidel a postupů pro další vývoj a využívání těchto systémů. Práce tak přispívá k hlubší diskuzi o etickém jednání v prostředí ovlivňovaném umělou inteligencí a jeho vlivu na lidskou autonomii a rozhodování.