Sebedůvěra ve vlastní uplatnění (self-efficacy) a výsledky ve vzdělávání u žáků základních škol

Abstract

This thesis examines how the academic self-efficacy (ASE) of lower secondary school pupils is shaped by family and school contexts, and how it relates to academic performance. The analysis is based on a survey conducted among 6th and 9th grade pupils at 14 elementary schools in the Moravian-Silesian Region (Ostrava and the Bruntál district, 2023-2024; the dataset includes 290 dyads child-parent). In the first part, bivariate and multivariate models are used to assess differences in ASE. No significant effect of gender or age (representing demographic characteristics) was found. In contrast, a positive effect was observed for time actively spent with parents and for parental aspirations regarding the child's education, while the effect of the parents' highest attained level of education was not significant. These results support the importance of family cultural socialization in shaping ASE. Pupils attending rural schools showed higher ASE compared to their peers from urban schools, and perceived peer support within the classroom also emerged as a significant predictor. In the second part of the thesis, ASE was shown to significantly affect school performance. This effect remained significant even after controlling for other variables. Overall, the findings support the role of academic self-efficacy as a key...

Práce zkoumá, jak je akademická self-efficacy (ASE) žáků druhého stupně základních škol podmíněna rodinným a školním kontextem a jak souvisí se studijním prospěchem. Analýza je provedena na výzkumu mezi žáky 6. a 9. ročníků a jejich rodiči realizovaného na 14 základních školách v Moravskoslezském kraji (Ostrava a okres Bruntál, 2023-2024; základní soubor tvoří 290 dyád žák-rodič). V první části jsou prostřednictvím bivariačních a vícerozměrných modelů hodnoceny rozdíly v ASE. Vliv pohlaví ani věku (demografické charakteristiky žáků) se neprokázal. Potvrzen byl pozitivní efekt aktivně tráveného času rodičů s dítětem a rodičovských aspirací na jeho vzdělání, zatímco rozdíly podle vzdělání rodičů významné nejsou. Tyto výsledky potvrzují roli rodinné kulturní socializace při utváření akademické self-efficacy. Zároveň se ukázalo, že žáci navštěvující venkovské školy vykazují vyšší míru ASE než jejich vrstevníci z městských škol. Signifikantní se rovněž ukázal vliv vnímané opory ze strany spolužáků ve třídě. Ve druhé části práce byl potvrzen vliv ASE na školní prospěch. Tento efekt zůstal významný i po zahrnutí kontrolních proměnných. Celkově výsledky podporují význam mechanismu víry ve vlastní účinnost (self-efficacy) v akademickém prostředí i jeho souvislost s kulturním kapitálem rodiny a charakterem třídního...