"Zdraví, statní hoši do Zlína" mezi firemním a obecným zájmem. Pracovně-studijní mobilita mladistvých z Nizozemska do Československa ve 30. letech 20. století

Abstract

The bachelor's thesis deals with a specific form of work-study mobility among young people that took place between 1934 and 1938, linking the Netherlands and Zlín in Czechoslovakia. The Baťa company provided a group of Dutchmen aged 14 to 16 both with education at the Baťa School of Work and employment in its factories in Zlín. The thesis is structured into two parts. The first chapter focuses on the impact of the Great Depression on Dutch society and traces the development of Dutch-Baťa mobility up to August 1934. This part delves into the requirements set by the company for prospective participants in the work-study programme and analyses how the Dutch public press reflected on the Bata mobility in its initial phase. The chapter also outlines the main lines of argumentation used by the public space and institutions in evaluating Dutch-Zlín mobility, as well as the criteria that shaped this interaction between the Bata company and Dutch society. The second chapter addresses international criticism of Baťa's corporate education system and follows the development of the mobility project through its later stages to its conclusion. It analyses the role of Baťa's industrial youth in arguments supporting foreign boycotts of the company, together with Dutch perceptions of Baťa as an employer. The chapter...

Bakalářská práce zkoumá zvláštní typ pracovně-studijní mobility mladistvých, která mezi lety 1934 až 1938 probíhala mezi Nizozemskem a československým Zlínem. Firma Baťa poskytovala skupině Nizozemců ve věku 14 až 16 let vzdělání v Baťově škole práce, a pracovní místa ve zlínských závodech. Práce je strukturovaná do dvou částí. První kapitola se věnuje dopadu Velké hospodářské krize na nizozemskou společnost, a analyzuje vývoj nizozemsko- baťovské mobility do období srpna 1934. Sleduje požadavky, které firma na budoucí účastníky pracovně-studijního programu kladla, a jak baťovskou mobilitu v její počáteční fázi reflektoval nizozemský veřejný tisk. Kapitola zachycuje hlavní argumentační linie v hodnocení nizozemsko-zlínské mobility veřejností a institucemi, a dále kritéria, která byla v tomto vzájemném působení mezi firmou a nizozemskou společností relevantní. Druhá kapitola zkoumá mezinárodní kritiku Baťova podnikového školství a sleduje vývoj mobility v jejích dalších fázích i jejím závěru. V této části práce je analyzována role Baťovy průmyslové mládeže v argumentaci zahraničních bojkotů firmy, a nizozemská recepce firmy Baťa jako zaměstnavatele. Poslední díl dokumentuje okolnosti, za kterých pracovně-studijní výjezdy skončily. Práce nahlíží na nizozemsko-zlínskou mobilitu dvěma pohledy:...