Míra srozumitelnosti dětské řeči pro dospělé mluvčí češtiny

Abstract

This bachelor thesis deals with the degree of intelligibility of children's speech among two groups of adult listeners differing in the degree of regular contact with young children. The main aim of the thesis is to examine whether frequent exposure to children's speech enhances the ability to understand it, even when listening to the speech of an unfamiliar child. The theoretical part focuses on the development of children's speech, particularly the acquisition of its phonetic aspects, as well as the perceptual mechanisms that enable listeners to adapt to speech variability. The methodological part is based on a perceptual test constructed from samples of children's speech, administered to selected groups of respondents - 21 listeners in the contact group and 22 listeners in the non-contact group. Participants were asked to listen to the recordings, transcribe what they believed the child was saying, and rate how confident they were in their response. The results showed no significant difference in success rates between the groups, and thus the main hypothesis of the study was not confirmed, as frequent contact with children's speech does not facilitate its understanding. On the contrary, a strong correlation was found between response accuracy and confidence level in both groups.

Bakalářská práce se zabývá mírou srozumitelnosti dětské řeči u dvou skupin posluchačů, kteří se liší mírou pravidelného kontaktu s malými dětmi. Hlavním cílem práce je ověřit, zda častý kontakt s dětskou řečí přispívá ke zvýšené schopnosti jejího porozumění, a to i v případě řeči neznámého dítěte. Teoretická část se zaměřuje na jazykový vývoj dítěte, zejména na osvojování fonetické stránky jazyka, a dále na percepční mechanismy, které posluchačům umožňují přizpůsobit se variabilitě řečového projevu. Základem metodologické části je percepční test sestavený ze vzorků dětské řeči, který byl zadán vybraným skupinám respondentů - ve skupině s kontaktem se experimentu zúčastnilo 21 posluchačů, ve skupině bez kontaktu 22 posluchačů. Jejich úkolem bylo poslechnout si nahrávky dětské řeči, zapsat, co podle nich dítě říká, a ohodnotit míru jistoty své odpovědi. Výsledky ukázaly, že se mezi skupinami nevyskytuje významný rozdíl v úspěšnosti, a tedy že základní hypotéza práce nebyla potvrzena, neboť častý kontakt s dětskou řečí její porozumění neusnadňuje. Naopak se ukázala silná korelace mezi úspěšností odpovědi a mírou jistoty, a to u obou skupin.