Russian mercenary diplomacy: the activities of the Wagner Group in Mali and the Central African Republic

Abstract

This diploma thesis investigates the motivations behind the deployment of the Wagner Group in Mali and the Central African Republic, as a case of Russian mercenary diplomacy in Africa. Through a qualitative case study approach complemented by quantitative data, the research distinguishes between official and unofficial dimensions of Russian interactions with Mali and the CAR. The official track examines the political engagement, arms transfers and military-security cooperation. The unofficial track analyses the Wagner Group's military, influence and economic operations. The thesis conceptualizes the Wagner Group as a distinct form of mercenarism that merges private incentives and Russian state interests. Drawing on the concept of proxy warfare, the study argues that the Wagner Group functions as an expeditionary asset of influence. From this perspective, Russia relies on the Wagner in line with the logics of proxy engagement, which includes limited strategic interest in the region, the desire to expand influence with minimal risk, economic greed, cost sensitivity, and above all, plausible deniability. This use of a deniable and flexible proxy allows Moscow to operate in a fragile or contested environments without formal or legal responsibility. The thesis findings suggest that the activities of the...

Tato diplomová práce se zabývá motivacemi aktivit Vágnerovy skupiny v Mali a Středoafrické republice, jako případem ruské žoldnéřské diplomacie v Africe. Práce využívá kvalitativní případovou studii doplněnou o kvantitativní data, pomocí níž rozlišuje mezi oficiální a neoficiální rovinou ruského působení v obou státech. Oficiální rovina zahrnuje politické vztahy, transfery zbraní a vojensko-bezpečnostní spolupráci. Neoficiální rovina je zaměřena na vojenské, vlivové a ekonomické operace Vágnerovy skupiny. Tato práce konceptualizuje Vágnerovu skupinu jako specifickou formu novodobého žoldnéřství, která spojuje soukromé zájmy s cíli ruského státu, a s využitím konceptu zástupné války přibližuje funkci Vágnerovy skupiny jako expedičního nástroje ruského vlivu. Z této perspektivy Rusko využívá Vágnerovu skupinu v souvislosti s logikou nepřímého zapojení, která zahrnuje omezený strategický zájem v regionu, snahu rozšířit vliv s minimálním rizikem, ekonomickou chamtivost, citlivost na náklady, a především princip popiratelnosti. Tento flexibilní a popiratelný nástroj umožňuje Moskvě působit v nestabilních nebo konfliktních prostředích bez přímé politické či právní odpovědnosti. Závěry práce ukazují, že aktivity Vágnerovy skupiny v Mali a Středoafrické republice jsou poháněny kombinací geopolitických,...