Between Global Best Practices and Domestic Realities: A Critical Analysis of Evidence and OECD Policy Advice

Abstract

This thesis examines whether and how recommendations in the OECD Economic Surveys reconcile standardised global templates with domestic institutional realities. A new corpus of 272 Surveys for 38 member states (1995-2025) yields 30,115 coded recommendation passages. Using a generative LLM, recommendations are extracted and coded into an auditable scheme; the analysis draws exclusively on public-facing texts and does not infer causal impact or reconstruct confidential EDRC deliberations. Four results stand out. First, there is a marked scientisation over time: greater reliance on statistics and cross-country benchmarking and, within structural chapters, more frequent academic citations. Second, urgency framing is strongly associated with hard deontic modality, and crisis windows further sharpen prescriptiveness even though explicit urgency cues are not more common. Third, contextualisation is predominantly low (64%), yet higher for organisational and fiscal instruments than for informational or regulatory tools. Fourth, differences between liberal and coordinated market economies are small, whereas domain effects are sizeable and consistent. Overall, 58% of recommendations use hard language; organisational (34%), fiscal (29.5%), and regulatory (27.7%) instruments dominate. Substantively, the thesis...

Práce zkoumá, do jaké míry doporučení v OECD Economic Surveys slaďují standardizované globální vzory s institucionální realitou jednotlivých zemí. Nově sestavený korpus 272 průzkumů pro 38 členských států (1995-2025) obsahuje 30 115 kódovaných pasáží s doporučeními. Doporučení byla pomocí generativního LLM extrahována a zařazena do auditovatelného schématu; analýza vychází výhradně z veřejných textů a neprovádí inferenci kauzálních dopadů ani rekonstrukci neveřejných jednání EDRC. Výsledky jsou čtyři. Za prvé, v čase sílí scientizace: častější práce se statistikami a mezinárodním benchmarkingem a-ve strukturálních kapitolách-také s akademickými citacemi. Za druhé, rámec naléhavosti je výrazně spjat s tvrdší deontickou modalitou; během krizových oken se preskriptivnost dále zvyšuje, přestože explicitní "urgentní" signály nepřibývají. Za třetí, kontextualizace je převážně nízká (64 %), ale vyšší u organizačních a fiskálních nástrojů než u informačních či regulačních. Za čtvrté, rozdíly mezi liberálními a koordinovanými ekonomikami jsou malé, zatímco efekty oborů (domén) jsou stabilně významné. Celkově 58 % doporučení používá tvrdý jazyk; instrumentálně dominují organizační (34 %), fiskální (29,5 %) a regulační (27,7 %) návrhy. Věcně práce identifikuje mikromechanismy "měkkého vládnutí" OECD...