"Masopust, Masopust - jen mne holka neopust": Oslavy masopustu v Lysé nad Labem za stalinismu.

Abstract

The aim of this bachelor thesis is to explain how and why the Shrovetide parade was organized on February 24, 1952, in Lysá nad Labem: how it related to the political situation at the time, and how it was connected to local folk traditions. The research sub-question attempts to map the inclusion of women in Shrovetide celebrations in Lysá in connection with the phenomenon of Shrovetide in general. The first, theoretical part of the thesis presents the analytical approach in the form of social performance theory and gender performativity, introduces the context of carnival culture in general, its regional specifics, the form of women's participation in this festival and the influence of the regime on similar activities of folk culture in general. The practical part, in the form of a qualitative analysis of archival and printed sources of local civil societies, semi-structured interviews with witnesses of the 1952 event, and interviews mapping the current local memory of these celebrations. The thesis concludes that the 1952 Shrovetide parade was organized by three local societies: the Volunteer Fire Department, the Amateur Theater Association, and the Patriotic and Charitable Baráčnická Community, for the purpose of raising money for a new fire station. The celebration took place without any...

Cílem předložené bakalářské práce je vysvětlit v širším dobovém kontextu masopustní festivity konané 24. února 1952 v Lysé nad Labem, především ve vztahu k tomu, jakým způsobem byly interpretovány v dobovém politickém kontextu a jakým způsobem byly či nebyly propojeny s lidovými tradicemi, ať již místními, nebo šířeji s "národními" folklorními tradicemi. Výzkumná podotázka pak sleduje začlenění žen do masopustních oslav v Lysé v návaznosti na fenomén masopustu obecně. První, teoretická, část práce představuje analytické východisko v podobě konceptu sociální performance a performativity genderu a uvádí do kontextu bádání o masopustu obecně, o jeho regionálních specifikách, podobě ženské participace na této festivitě a aktivit spojených s lidovou kulturou v poválečné době. Praktická část formou kvalitativní analýzy archivních, tištěných a obrazových pramenů, polostrukturovaných rozhovorů s pamětnicemi akce v roce 1952 a rozhovorů mapujících současnou místní paměť na tyto oslavy ukazuje, že masopust byl prakticky výhradně organizován třemi tradičními městskými spolky: Sborem dobrovolných hasičů, Spolkem divadelních ochotníků a Vlastenecko-dobročinnou obcí baráčnickou, a to za účelem výběru peněz pro novou hasičskou zbrojnici. Oslava probíhala bez organizačního či represivního zásahu státní či...