Balún-Canán jako román o útlaku

Abstract

(In English) This bachelor's thesis deals with the issue of oppression in the novel Balún-Canán (1957) by Mexican author Rosario Castellanos. The main objective is to analyze how the author portrays the oppression of women and indigenous people in the context of Mexican society in the first half of the 20th century. The text is set in a literary and historical framework, from the Porfirian period, through the Mexican Revolution and Cardenism, to the 1960s. The work also examines the role of feminism and indigenism in Mexican literature, reflecting Castellanos's own experience as a woman growing up in the Chiapas region and the partly autobiographical nature of the work. The analytical section examines the manifestations of oppression at the individual and societal levels, particularly gender inequality, the marginalization of indigenous peoples, and the reality of state reforms. Attention is also paid to the way Castellanos depicts the everyday realities of the characters and the relationships between power and identity. The thesis concludes that Balún-Canán provides powerful literary testimony to the deep-seated social inequalities of Mexico at the time and remains relevant in the contemporary context. Key words: indigenism, feminism, marginalization, Mexican literature

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou útlaku v románu Balún-Canán (1957) od mexické autorky Rosario Castellanosové. Hlavním cílem je analyzovat, jak autorka zobrazuje útlak žen a původního obyvatelstva v kontextu mexické společnosti první poloviny 20. století. Text je zasazen do literárního i historického rámce - od období porfiriátu, přes Mexickou revoluci a cardenismus, až po 60. léta minulého století. Práce se rovněž věnuje roli feminismu a indigenismu v mexické literatuře a reflektuje Castellanosové vlastní zkušenost ženy vyrůstající v oblasti Chiapasu i částečně autobiografický charakter díla. V analytické části jsou zkoumány projevy útlaku na individuální i společenské rovině, zejména genderová nerovnost, marginalizace domorodého obyvatelstva a realita státních reforem. Pozornost je věnována také způsobu, jakým Castellanosová zachycuje každodenní skutečnost postav a vztahy mezi mocí a identitou. Závěr práce konstatuje, že Balún-Canán přináší silné literární svědectví o hluboce zakořeněné sociální nerovnosti tehdejšího Mexika a zůstává relevantní i v současném kontextu. Klíčová slova (česky): indigenismus, feminismus, marginalizace, mexická literatura