Vývoj učitelova pojetí výuky v průběhu praxe.

Abstract

This thesis analyzes the factors that influence a teacher's conception of teaching, which can be understood as a comprehensive set of beliefs, opinions, and approaches that a teacher holds toward the educational process and how it develops throughout their professional career. The theoretical part aims to define the role of the teacher and characterize teaching styles. Additionally, it seeks to identify the phases of a teacher's professional development, describe the theoretical foundations of teaching conceptions, and outline the key factors that affect how teachers perceive their teaching. The empirical part employs a combination of quantitative and qualitative methods to map out the factors that most influence teaching conceptions. The subsequent analysis focuses on areas such as years of teaching experience, collaboration with colleagues, the impact of student self- assessment, perception of student expectations, internal school organization and material availability, the influence of educational policy, the economic situation of the school, initial and ongoing teacher education, self-reflection and stress management, the climate among the teaching staff, support from school leadership, and personal life events. Quantitative data is collected through surveys, while qualitative data is gathered...

Tato závěrečná práce se zabývá analýzou faktorů, které ovlivňují pojetí výuky učitelem, které lze chápat jako, ucelený soubor přesvědčení, názorů a přístupů pedagoga k edukačnímu procesu, a jeho vývojem v průběhu profesní dráhy. Cílem teoretické části je vymezit roli učitele a charakterizovat styly výuky. Dále je cílem identifikovat fáze profesního rozvoje učitele, popis teoretických východisek pojetí výuky a popis klíčových faktorů ovlivňujících učitelovo pojetí výuky. Empirická část využívá kombinaci kvantitativní a kvalitativní metody s cílem zmapovat, jaké faktory nejvíce ovlivňují pojetí výuky. Následná analýza se zaměřuje na oblasti jako jsou, délka profesní praxe, vliv spolupráce s kolegy, dopad sebehodnocení žáků, vnímání očekávání žáků, vnitřní organizace školy a dostupnost materiálů, vliv vzdělávací politiky, ekonomická situace školy, počáteční a další vzdělávání, sebereflexe a zvládání stresu, klima učitelského sboru, podpora vedení školy a osobní životní události. Kvantitativní data jsou sbírána prostřednictvím dotazníkového šetření, zatímco kvalitativní data jsou získávána z rozhovoru s učitelem, pro utvoření uceleného pohledu na tuto problematiku, což následně umožňuje srovnání a propojení teoretických poznatků s empirickými zjištěními.