Explaining EU Member States' Engagement in Space Security and Defense: An Institutional Theory Perspective

Abstract

Tato diplomová práce zkoumá institucionální základy rozdílné míry zapojení členských států EU do vznikajícího rámce bezpečnosti a obrany v kosmickém prostoru. Zatímco se EU prostřednictvím iniciativ jako je Strategický kompas (2022) a Evropská strategie pro vesmírnou bezpečnost a obranu (2023) snaží učinit z kosmu strategickou oblast, reakce členských států zůstávají roztříštěné. Studie se touto otázkou zabývá prostřednictvím perspektivy institucionálních logik (ILP), která chápe instituce jako kulturně zakotvené systémy víry formující strategické chování. Pomocí kvalitativní komparativní případové studie Francie, Německa a Polska práce zkoumá, jak se ve vnitrostátní institucionální architektuře jednotlivých zemí prolínají státní, tržní, profesní a nadnárodní logiky. Zjišťuje, že Francie prosazuje suverénní, státem dominovaný model; Německo se přiklání k pluralitnímu přístupu založenému na profesní logice; a Polsko vykazuje státem vedenou, avšak vnitřně roztříštěnou konfiguraci. Analýzou dokumentů a teoreticky ukotveným kódováním studie identifikuje kompatibilitu a centralitu institucionálních logik jako klíčové faktory ovlivňující sladění národních strategií s politikami EU v oblasti kosmu. Teoreticky práce rozšiřuje uplatnění ILP na víceúrovňové evropské politické pole a ukazuje její schopnost...