Dálkový průzkum krajiny východního podhůří Kugitangu: archeologický potenciál

Abstract

This Thesis presents a remote sensing survey, during which two defined areas of 5x5 km in the vicinity of archaeological sites of Kulal Tepa and Panjob Tepa, located in the Surkhandarya province in the eastern foothills of the Kugitang piedmonts, southern Uzbekistan, were analysed. Through remote sensing held within GIS (ArcGIS Pro program) a total of 520 terrain anomalies have been documented, using Soviet military maps, historical satellite images CORONA and HEXAGON, and modern satellite images from various sources. The Thesis introduces remote sensing method in general, the Geographic Information System and the current state of research along with previous activities of the Czech-Uzbekistani Archaeological Expedition in the area. It describes the process of the remote sensing survey itself as well as following ground truthing of some of the objects, and it also presents the results carried out by this method from both studied areas. The main objective of the Thesis is to evaluate an archaeological potential of these areas, considering the ratio of the number of documented objects to extent of surveyed zones. According to results of this calculation, the area of Panjob Tepa can be viewed as having a higher archaeological potential with ratio of 12,32 objects to km2, while for area of Kulal Tepa...

Práce představuje dálkový průzkum Země, na základě něhož byly prozkoumány dvě vymezené oblasti s rozlohou 5x5 km v okolí archeologických lokalit Kulaltepa a Pandžobtepa, nacházející se v kraji Surchandarja, ve východním podhůří Kugitangských hor v jižním Uzbekistánu. Dálkovým průzkumem bylo v prostředí GIS (programu ArcGIS Pro) zdokumentováno celkem 520 terénních anomálií za pomoci sovětských topografických map, historických družicových snímků CORONA a HEXAGON a moderních satelitních snímků z různých zdrojů. Práce prezentuje metodu dálkového průzkumu obecně, prostředí geografického informačního systému, současný stav bádání a dosavadní aktivity česko-uzbecké archeologické expedice v kraji. Popisuje průběh provedené dálkové prospekce, následného terénního ověření části objektů a taktéž prezentuje výsledky z obou oblastí touto metodou získané. Ústředním bodem práce je vyhodnocení archeologického potenciálu těchto oblastí, přičemž pro ně byl vypočítán poměr počtu zaznamenaných objektů na rozlohu prozkoumaných polygonů. Dle tohoto poměru vychází jako na terénní anomálie bohatší oblast Pandžobtepa s 12,32 objektu na km2, přičemž pro Kulaltepa jde o 8,48 objektu na km2. Po zhodnocení a porovnání charakteru a rozmístění objektů napříč oblastmi byla oblast okolí Kulaltepa označena jako mající vyšší...