Manželství a rozvod v židovské společnosti střední a východní Evropy 16.-17. století ve světle rabínských respons

Abstract

This thesis explores marital life in premodern Jewish society, with emphasis on its legal and cultural aspects. Unlike Christian society, where social alternatives to marriage existed, Jewish communities considered marriage to be the norm. Although the marriage bonds were often shaped pragmatically - through family arrangements and economic considerations - they remained firmly embedded in a religious-legal framework determining both, marriage and divorce. The thesis draws on responsa literature from the 16th and 17th century and applies a historical-anthropological methodology. Particular attention is paid to the role of rabbinic authority in enforcing or negotiating the observance of norms. The analysis focuses on how religious and cultural ideals interacted with everyday life, examining issues such as marital contracts, divorce documents, the ḥalitzah ritual, and the release of women from the status of agunah. Ultimately, the thesis offers a contextualized perspective on the tensions between halakhic law and lived reality, contributing to a deeper understanding of early modern Jewish legal culture.

Bakalářská práce zkoumá manželský život v předmoderní židovské společnosti s důrazem na jeho právní a kulturní aspekty. Na rozdíl od křesťanského prostředí, kde existovaly společenské alternativy k manželství, židovská společnost považovala sňatek za normu. Ačkoliv byl manželský svazek formován pragmaticky - například skrze rodinné dohody a ekonomická hlediska - zůstával pevně ukotven v nábožensko-právním rámci, který určoval jak uzavření sňatku, tak rozvod. Práce se opírá o responsoriální literaturu 16.-17. století, přičemž využívá historicko-antropologickou metodologii. Zvláštní pozornost je věnována roli rabínské autority při prosazování či vyjednávání norem. Analýza se zaměřuje na otázku, jak se ideály židovské tradice střetávaly s každodenní praxí, například v oblastech svatebních smluv, rozvodů, rituálu ḥaliṣa a problematiky agunot. Výsledkem je kontextualizovaný pohled na napětí mezi halachickým právem a společenskou realitou, který přispívá k hlubšímu porozumění nábožensko-právní kultuře raně novověké židovské společnosti.