Informační bubliny v prostředí sociálních médií

Abstract

This bachelor's thesis addresses the issue of information bubbles, understood as a state of reduced heterogeneity of information exposure in the social media environment. The thesis aims to move beyond the simplistic views that often reduce this issue to technological filtering in the form of filter bubbles or active user self-selection within echo chambers. Instead, through a critical synthesis of literature, it analyzes the interaction among technological factors, such as personalization algorithms and platform design; psychological mechanisms, including selective exposure and confirmation bias; and social dynamics, shaped by homophily, social tie strength, and group polarization. The key finding is that complete information isolation does not correspond to the empirical reality for the majority of the population, as the resulting degree of heterogeneity is a dynamic balance. On one hand, there are homogenizing influences, where mutual reinforcement occurs between the psychological need for confirmation and algorithmic recommendations within like-minded social networks. On the other hand, diversifying factors, such as the role of weak social ties acting as information bridges, incidental exposure, or the use of a broader spectrum of information sources, counteract this. The thesis thus shifts the...

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou informačních bublin, které jsou chápány jako stav snížené heterogenity informační expozice v prostředí sociálních médií. Cílem práce je překonat zjednodušující pohledy, které tento jev často redukují na technologické filtrování v podobě filtračních bublin či aktivní sebe-selekci uživatelů v komnatách ozvěn. Místo toho, prostřednictvím kritické syntézy literatury, analyzuje interakci mezi technologickými faktory, jako jsou personalizační algoritmy a design platforem; psychologickými mechanismy, včetně selektivní expozice a konfirmačního zkreslení; a sociální dynamikou, utvářenou homofilií, silou sociálních vazeb a skupinovou polarizací. Klíčovým zjištěním je, že úplná informační izolace neodpovídá empirické realitě pro většinu populace, neboť výsledná míra heterogenity je dynamickou rovnováhou. Na jedné straně stojí homogenizační vlivy, kde dochází k vzájemnému posilování mezi psychologickou potřebou potvrzení a algoritmickým doporučováním v názorově soudržných sociálních sítích. Na druhé straně však působí diverzifikační faktory, jako je role slabých sociálních vazeb fungujících jako informační mosty, náhodná expozice či využívání širšího spektra informačních zdrojů. Práce tak posouvá chápání od technologického determinismu k integrovanému modelu, v...